Dohoda o provedení práce: Co musíte nahlásit úřadu práce?

Co je dohoda o provedení práce

Dohoda o provedení práce (DPP) představuje jeden z nejflexibilnějších způsobů pracovněprávního vztahu v České republice. Tento typ pracovní smlouvy je upraven zákoníkem práce a umožňuje zaměstnavatelům i zaměstnancům značnou volnost při sjednávání pracovních podmínek. Maximální rozsah práce na DPP je omezen na 300 hodin v kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele. Tento limit nelze překročit ani v případě, že by se jednalo o různé druhy práce pro stejného zaměstnavatele.

Ve vztahu k úřadu práce je důležité zmínit, že osoby pracující na DPP mohou být současně vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání, pokud jejich měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy. Při překročení této hranice není možné být evidován na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. To je významné zejména pro osoby, které hledají dlouhodobější pracovní uplatnění a současně si chtějí přivydělat.

Z pohledu odvodů je DPP výhodná především při výdělku do 10 000 Kč měsíčně, kdy se neodvádí zdravotní ani sociální pojištění. Při překročení této částky se DPP z hlediska odvodů prakticky rovná běžnému pracovnímu poměru. Zaměstnavatel musí v takovém případě přihlásit zaměstnance k pojištění a odvádět za něj povinné odvody.

Pro uzavření DPP je nezbytné písemné vyhotovení smlouvy, kde musí být jasně specifikován druh práce, rozsah práce, místo výkonu práce a sjednaná odměna. Absence písemné formy může vést k neplatnosti dohody. Zaměstnavatel má povinnost vést evidenci odpracované doby, aby bylo možné kontrolovat nepřekročení zákonného limitu 300 hodin.

Ve vztahu k úřadu práce je také podstatné, že zaměstnavatel nemá povinnost hlásit volná pracovní místa na DPP. Přesto mnoho zaměstnavatelů využívá služeb úřadu práce pro nalezení vhodných pracovníků i pro tyto formy zaměstnání. Úřad práce může nabídnout DPP jako jednu z možností pracovního uplatnění uchazečům o zaměstnání, zejména v případech, kdy se jedná o krátkodobé nebo sezónní práce.

DPP poskytuje značnou flexibilitu v oblasti pracovní doby a není zde povinnost rozvrhovat pracovní dobu jako u klasického pracovního poměru. Zaměstnanec a zaměstnavatel se mohou dohodnout na konkrétních termínech výkonu práce podle aktuálních potřeb. Tato flexibilita je často využívána především studenty, důchodci nebo osobami, které si chtějí přivydělat při jiném hlavním pracovním poměru. Přestože DPP neposkytuje takovou míru pracovněprávní ochrany jako klasický pracovní poměr, představuje důležitý nástroj pro flexibilní zaměstnávání na českém pracovním trhu.

Základní podmínky DPP a časové omezení

Dohoda o provedení práce představuje specifickou formu pracovněprávního vztahu, která podléhá jasně stanoveným podmínkám a omezením. Základním časovým limitem u DPP je maximální rozsah 300 hodin v kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele. Tento limit je nepřekročitelný a vztahuje se na součet všech dohod o provedení práce uzavřených mezi týmž zaměstnancem a zaměstnavatelem v daném kalendářním roce. Je důležité si uvědomit, že při evidenci na úřadu práce lze uzavřít DPP i s více zaměstnavateli současně, přičemž u každého z nich platí samostatný limit 300 hodin.

Při uzavírání DPP musí být vždy písemně stanovena doba, na kterou se dohoda uzavírá. Může jít o konkrétní časové období nebo může být vymezena splněním určitého pracovního úkolu. V případě evidence na úřadu práce je možné vykonávat práci na DPP, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy. Překročení této hranice může vést k vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání.

Významným aspektem DPP je skutečnost, že při výdělku do 10 000 Kč měsíčně se neodvádí zdravotní ani sociální pojištění. To činí tuto formu pracovněprávního vztahu atraktivní jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance. Při překročení této hranice vzniká povinnost odvodu pojistného z celé částky, nikoli pouze z části přesahující limit.

V rámci DPP není zaměstnavatel povinen rozvrhovat pracovní dobu, což poskytuje značnou flexibilitu oběma stranám. Nicméně musí být dodrženy základní podmínky bezpečnosti práce a zákonem stanovené přestávky. Zaměstnanec evidovaný na úřadu práce musí při uzavření DPP tuto skutečnost úřadu práce oznámit, a to nejpozději v den nástupu do zaměstnání.

Důležitou podmínkou je také vymezení pracovního úkolu, který musí být v dohodě konkrétně specifikován. Není možné uzavřít DPP na neurčitě stanovené činnosti nebo na práce, které by měly charakter dlouhodobé opakující se činnosti. V takovém případě by bylo vhodnější zvolit jiný typ pracovněprávního vztahu.

Pro uchazeče o zaměstnání je podstatné vědět, že při výkonu práce na DPP nadále trvá povinnost součinnosti s úřadem práce, včetně docházení na dohodnuté schůzky a plnění dalších povinností vyplývajících z evidence. Nedodržení těchto povinností může vést k sankčnímu vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání, a to i přesto, že výdělek z DPP nepřesahuje stanovený limit.

Zaměstnavatel má povinnost vést evidenci odpracovaných hodin u každé uzavřené DPP, aby bylo možné prokázat dodržení zákonného limitu 300 hodin. Tato evidence musí být k dispozici pro případnou kontrolu ze strany inspektorátu práce nebo při řešení sporných situací.

Povinnosti zaměstnavatele vůči úřadu práce

Zaměstnavatel má vůči úřadu práce několik zásadních povinností, a to i v případě zaměstnávání pracovníků na dohodu o provedení práce. Základní povinností je hlášení volných pracovních míst, což platí i pro pozice, které zaměstnavatel plánuje obsadit formou DPP. Zaměstnavatel musí informovat úřad práce o základních charakteristikách pracovního místa, včetně požadované kvalifikace, mzdových podmínek a dalších specifických požadavků.

V případě, že zaměstnavatel přijme na dohodu o provedení práce osobu vedenou v evidenci uchazečů o zaměstnání, má povinnost tuto skutečnost oznámit příslušné pobočce úřadu práce nejpozději v den nástupu této osoby do práce. Toto oznámení musí obsahovat identifikační údaje zaměstnance, druh práce a předpokládanou délku trvání dohody. Stejně tak musí zaměstnavatel informovat úřad práce o ukončení pracovního poměru s takovým zaměstnancem, a to do 10 kalendářních dnů.

Zaměstnavatel je také povinen vést evidenci pracovníků pracujících na DPP a na vyžádání tyto informace poskytnout úřadu práce. Evidence musí obsahovat údaje o počtu zaměstnanců, jejich pracovním zařazení a výši odměny. Tato povinnost souvisí s kontrolní činností úřadu práce a dodržováním pracovněprávních předpisů.

V oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením má zaměstnavatel povinnost spolupracovat s úřadem práce při zajišťování pracovní rehabilitace. I když jsou tyto osoby zaměstnány na DPP, musí zaměstnavatel vytvářet vhodné pracovní podmínky a poskytovat úřadu práce součinnost při sledování plnění těchto povinností.

Další významnou povinností je informování úřadu práce o zaměstnávání cizinců na DPP. Zaměstnavatel musí vést evidenci těchto pracovníků a pravidelně ji aktualizovat. V případě ukončení práce cizince před původně sjednaným termínem je nutné tuto skutečnost oznámit úřadu práce.

Zaměstnavatel má také povinnost umožnit úřadu práce kontrolu dodržování pracovněprávních předpisů, včetně kontroly pracovních podmínek zaměstnanců pracujících na DPP. To zahrnuje poskytnutí všech potřebných dokumentů a umožnění vstupu kontrolních pracovníků na pracoviště.

V případě hromadného propouštění, které by se mohlo týkat i zaměstnanců na DPP, musí zaměstnavatel o této skutečnosti předem informovat úřad práce. Musí poskytnout informace o důvodech propouštění, počtu a struktuře propouštěných zaměstnanců a o jednání s odborovou organizací, pokud u zaměstnavatele působí.

Zaměstnavatel je rovněž povinen na žádost úřadu práce poskytovat údaje o své ekonomické situaci, zejména pokud čerpá příspěvky na podporu zaměstnávání nebo jiné formy podpory. Tyto informace mohou být důležité pro posouzení oprávněnosti poskytování podpory nebo pro statistické účely úřadu práce.

Hlášení volných pracovních míst na DPP

Zaměstnavatelé často řeší otázku, zda mají povinnost hlásit volná pracovní místa na úřad práce i v případě dohody o provedení práce (DPP). Podle zákona o zaměstnanosti mají zaměstnavatelé obecnou povinnost hlásit volná pracovní místa a jejich charakteristiku krajské pobočce Úřadu práce, v jejímž obvodu vykonávají práci. Tato povinnost se však primárně vztahuje na pracovní poměr, nikoli na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr.

V případě dohody o provedení práce není zaměstnavatel ze zákona povinen hlásit volné pracovní místo na úřad práce. Je to dáno především charakterem této formy zaměstnání, která je určena pro krátkodobé a příležitostné práce s ročním limitem 300 hodin. Zaměstnavatel může volné místo na DPP nahlásit dobrovolně, pokud má zájem o zprostředkování zaměstnance přes úřad práce.

Při nahlašování volného pracovního místa na DPP je důležité uvést všechny podstatné informace, které pomohou uchazečům o zaměstnání lépe se orientovat v nabídce. Mezi tyto informace patří zejména druh práce, místo výkonu práce, předpokládaná délka pracovního vztahu, požadované vzdělání a kvalifikace, mzdové podmínky a případné další požadavky na uchazeče. Zaměstnavatel by měl výslovně uvést, že se jedná o práci na základě dohody o provedení práce.

Úřad práce může být v případě DPP významným pomocníkem při hledání vhodných zaměstnanců, zejména pokud se jedná o sezónní práce nebo jednorázové projekty. Evidence volného místa na úřadu práce přináší zaměstnavateli možnost oslovit širší okruh potenciálních zájemců a využít služeb zprostředkování zaměstnání zdarma. Zaměstnavatel může také využít možnosti zveřejnění nabídky práce na integrovaném portálu MPSV, kde se k ní dostanou uchazeči z celé České republiky.

Je třeba mít na paměti, že i když není povinnost hlásit volné místo na DPP, vztahují se na tento pracovněprávní vztah ostatní povinnosti vyplývající ze zákoníku práce. Zaměstnavatel musí dodržovat zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace při výběru zaměstnanců, zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci a dodržovat ustanovení o minimální mzdě a odměňování.

V případě, že se zaměstnavatel rozhodne nahlásit volné místo na DPP, může tak učinit osobně na příslušné krajské pobočce Úřadu práce, telefonicky, e-mailem nebo prostřednictvím webového formuláře. Zaměstnavatel má také povinnost informovat úřad práce o obsazení dříve nahlášeného volného pracovního místa, a to i v případě DPP. Tím se předchází situacím, kdy úřad práce nabízí uchazečům již obsazená pracovní místa.

Dohoda o provedení práce je jako most mezi nezaměstnaností a stálým pracovním poměrem, úřad práce je pak jeho pevným základem

Radmila Procházková

Evidence uchazečů o zaměstnání a DPP

Uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadu práce často řeší otázku, zda mohou při evidenci pracovat na dohodu o provedení práce (DPP). Tato problematika je poměrně komplexní a je třeba ji důkladně vysvětlit. Základním pravidlem je, že uchazeč o zaměstnání může při evidenci na úřadu práce pracovat na DPP, pokud jeho měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy. V současné době to znamená, že měsíční příjem z dohody o provedení práce nesmí být vyšší než stanovený limit.

Je důležité si uvědomit, že každý příjem z výdělečné činnosti musí být úřadu práce nahlášen, a to nejpozději v den nástupu do zaměstnání. Pokud by uchazeč o zaměstnání tuto povinnost nesplnil, vystavuje se riziku vyřazení z evidence. Při uzavření dohody o provedení práce je nutné úřadu práce předložit kopii této dohody, kde musí být jasně uvedeny všechny náležitosti včetně sjednané odměny a rozsahu práce.

Specifickou situací je případ, kdy uchazeč o zaměstnání vykonává více dohod o provedení práce současně. V takovém případě se příjmy ze všech dohod sčítají a jejich součet nesmí přesáhnout stanovený limit. To znamená, že není možné mít například tři DPP, kde by každá sama o sobě nepřesahovala limit, ale jejich součet ano.

Úřad práce také sleduje celkový roční rozsah práce na DPP, který nesmí přesáhnout 300 hodin u jednoho zaměstnavatele. Překročení tohoto limitu by znamenalo porušení zákoníku práce a mohlo by vést k vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání. Je proto důležité pečlivě sledovat odpracované hodiny a plánovat práci tak, aby nedošlo k překročení stanovených limitů.

V případě, že uchazeč o zaměstnání získá příjem z DPP vyšší než je povolený limit, má povinnost tuto skutečnost neprodleně oznámit úřadu práce. Následně dojde k ukončení evidence, protože takový příjem je považován za překážku pro vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání. Opětovné zařazení do evidence je možné až po ukončení výdělečné činnosti nebo po snížení příjmu pod stanovený limit.

Důležitým aspektem je také skutečnost, že při práci na DPP s příjmem do stanoveného limitu má uchazeč o zaměstnání nadále nárok na podporu v nezaměstnanosti, pokud mu byla přiznána. Musí však aktivně spolupracovat s úřadem práce, účastnit se dohodnutých schůzek a být k dispozici pro případné pracovní nabídky na hlavní pracovní poměr. Práce na DPP by neměla být překážkou v hledání trvalého zaměstnání, které je hlavním cílem evidence na úřadu práce.

Při nedodržení stanovených pravidel nebo nepravdivém uvedení údajů o výdělečné činnosti hrozí uchazeči o zaměstnání nejen vyřazení z evidence, ale také povinnost vrátit neoprávněně vyplacenou podporu v nezaměstnanosti. Proto je vždy lepší konzultovat konkrétní situaci přímo s pracovníky úřadu práce a vyhnout se tak případným problémům.

Maximální výdělek bez odvodů zdravotního pojištění

U dohody o provedení práce je stanovena důležitá hranice 10 000 Kč měsíčně, která určuje, zda zaměstnanec a zaměstnavatel musí odvádět zdravotní a sociální pojištění. Pokud měsíční příjem z DPP nepřesáhne tuto částku, nemusí se z výdělku odvádět žádné pojistné. To znamená, že zaměstnanec dostane celou částku bez jakýchkoliv srážek na pojištění, pouze se odvede 15% daň z příjmu, pokud zaměstnanec nepodepsal prohlášení poplatníka.

V případě, že pracovník má podepsáno více dohod o provedení práce u různých zaměstnavatelů, posuzuje se limit 10 000 Kč u každého zaměstnavatele zvlášť. To v praxi znamená, že lze mít například tři různé DPP u třech různých zaměstnavatelů, a pokud u každého z nich nepřesáhne výdělek 10 000 Kč měsíčně, nevzniká povinnost odvodu pojistného. Tato skutečnost je velmi výhodná zejména pro studenty, důchodce nebo osoby, které si chtějí přivydělat ke svému hlavnímu pracovnímu poměru.

Při evidenci na úřadu práce je možné si přivydělat na DPP, ale je nutné dodržet stanovený limit. Měsíční výdělek nesmí přesáhnout polovinu minimální mzdy, aby nedošlo k vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání. Pro rok 2024 to znamená, že si uchazeč o zaměstnání může vydělat maximálně 8 500 Kč hrubého měsíčně, aniž by přišel o status nezaměstnaného a související podporu v nezaměstnanosti.

Je důležité si uvědomit, že pokud v některém měsíci příjem z DPP přesáhne 10 000 Kč, automaticky vzniká povinnost odvodu zdravotního a sociálního pojištění z celé částky, nikoliv pouze z části přesahující limit. V takovém případě zaměstnavatel odvede 24,8 % na sociální pojištění a 9 % na zdravotní pojištění, zaměstnanec pak 6,5 % na sociální pojištění a 4,5 % na zdravotní pojištění. Tento odvod se však týká pouze měsíců, kdy byla hranice překročena.

Pro maximalizaci čistého výdělku je tedy optimální plánovat práci tak, aby měsíční příjem nepřekročil zmíněnou hranici 10 000 Kč. Pokud je potřeba vykonat práci s vyšší odměnou, je možné ji rozdělit do více měsíců, samozřejmě při dodržení ročního limitu 300 hodin u jednoho zaměstnavatele. Překročení hranice 10 000 Kč znamená výrazné snížení čistého výdělku kvůli odvodům, které mohou dosáhnout až 20 % z hrubé mzdy.

Zaměstnavatelé často preferují DPP právě kvůli možnosti vyhnout se odvodům při nepřekročení limitu 10 000 Kč, což jim snižuje celkové náklady na pracovní sílu. Pro zaměstnance je tato forma práce výhodná zejména díky flexibilitě a možnosti maximalizovat čistý příjem při správném nastavení výše odměny.

Souběh evidence na ÚP a práce

Mnoho lidí se často ocitá v situaci, kdy jsou evidováni na úřadu práce a zároveň zvažují možnost přivýdělku formou dohody o provedení práce. Je důležité vědět, že souběh evidence na úřadu práce a práce na DPP je možný, ale musí být splněny určité podmínky. Základním pravidlem je, že měsíční výdělek nesmí přesáhnout polovinu minimální mzdy. V současné době to znamená částku přibližně 8500 Kč hrubého měsíčně.

Uchazeč o zaměstnání musí každou pracovní aktivitu, včetně dohody o provedení práce, nahlásit nejpozději v den nástupu do práce příslušnému úřadu práce. Pokud by tak neučinil, vystavuje se riziku vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání. Při nahlášení je nutné doložit kopii dohody o provedení práce nebo jiného pracovněprávního vztahu. Úřad práce následně posoudí, zda je výkon této činnosti slučitelný s evidencí uchazeče o zaměstnání.

Důležitým aspektem je také časový rozsah práce. I když dohoda o provedení práce umožňuje odpracovat až 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele, při souběhu s evidencí na úřadu práce je třeba brát v úvahu, že práce nesmí bránit součinnosti s úřadem práce a aktivnímu hledání hlavního pracovního poměru. To znamená, že uchazeč musí být stále k dispozici pro nabídky zaměstnání a účastnit se schůzek na úřadu práce.

V případě, že příjem z dohody o provedení práce přesáhne stanovený limit, je uchazeč povinen tuto skutečnost neprodleně oznámit úřadu práce. Překročení limitu může vést k vyřazení z evidence, přičemž opětovné zařazení je možné až po uplynutí 6 měsíců. Je také třeba pamatovat na to, že při výdělku nad 10000 Kč měsíčně vzniká povinnost odvodu zdravotního a sociálního pojištění.

Uchazeči o zaměstnání by měli věnovat pozornost i tomu, že práce na DPP během evidence může ovlivnit případnou podporu v nezaměstnanosti. Pokud je podpora přiznána, její výše se nekrátí, ale je nutné dodržet všechny stanovené podmínky. Zároveň je důležité vést si přesnou evidenci odpracovaných hodin a výdělků, aby nedošlo k překročení stanovených limitů.

Specifickou situací je práce na DPP v době pobírání podpory v nezaměstnanosti. V tomto případě platí stejná pravidla jako při běžné evidenci, ale uchazeč musí být obzvláště obezřetný při sledování svých příjmů. Překročení stanovených limitů může vést nejen k vyřazení z evidence, ale také k povinnosti vrátit neoprávněně vyplacenou podporu v nezaměstnanosti.

Pro mnoho lidí představuje kombinace evidence na úřadu práce a práce na DPP možnost, jak si legálně přivydělat v době hledání stálého zaměstnání. Je však nezbytné dodržovat všechna pravidla a povinnosti, které z této situace vyplývají, a pravidelně komunikovat s úřadem práce o všech změnách v pracovní aktivitě.

Sankce při porušení pravidel DPP

Porušení pravidel dohody o provedení práce může mít závažné důsledky jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance. Úřad práce České republiky má pravomoc ukládat vysoké pokuty v případě zjištění nelegálního zaměstnávání nebo porušení podmínek DPP. Zaměstnavatelé musí počítat s tím, že při překročení zákonného limitu 300 hodin ročně může být udělena pokuta až do výše 2 milionů korun. V případě opakovaného porušení se může částka vyšplhat až na 10 milionů korun.

Parametr	Dohoda o provedení práce (DPP)
Maximální roční rozsah	300 hodin
Povinnost hlášení na ÚP	Ne
Odvody při výdělku do 10 000 Kč	Žádné
Nutnost registrace na ÚP	Ne
Možnost souběhu s evidencí na ÚP	Ano, do 7 600 Kč měsíčně
Písemná forma	Povinná

Velmi častým prohřeškem je situace, kdy zaměstnavatel uzavře se zaměstnancem více dohod o provedení práce současně, aby obešel limit odpracovaných hodin. Takové jednání je považováno za závažné porušení pracovněprávních předpisů a může vést k okamžitému uložení sankce. Úřad práce při kontrolách důsledně prověřuje veškerou dokumentaci a evidenci pracovní doby. Pokud zjistí nesrovnalosti, může zahájit správní řízení.

Další významnou oblastí sankcí je nesprávné vykazování odměn a jejich zdanění. Pokud zaměstnavatel neodvádí správně daně a pojistné při překročení limitu 10 000 Kč měsíčně, může mu finanční úřad dodatečně vyměřit nedoplatek včetně penále. V případě úmyslného krácení odvodů hrozí trestní stíhání pro daňový únik. Zaměstnavatel je také povinen hradit penále z dlužného pojistného, které může dosáhnout významných částek.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat případům, kdy zaměstnavatel nezajistí bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Při pracovním úrazu zaměstnance na DPP, který nebyl řádně proškolen nebo vybaven ochrannými pomůckami, hrozí zaměstnavateli kromě pokuty od úřadu práce také postihy od inspektorátu práce. Výše sankce se v těchto případech může vyšplhat až na 2 miliony korun, v závažných případech i více.

Zaměstnavatel musí také dbát na správné vedení evidence pracovní doby a dodržování přestávek v práci. Při zjištění porušení těchto povinností může úřad práce uložit pokutu až do výše 1 milionu korun. Důležité je také dodržování zákazu diskriminace a rovného zacházení se zaměstnanci na DPP. Za porušení těchto principů hrozí nejen finanční sankce, ale i povinnost nahradit způsobenou újmu.

Zvláštní kategorií jsou případy tzv. švarcsystému, kdy zaměstnavatel nutí zaměstnance pracovat na DPP místo řádného pracovního poměru. Takové jednání je považováno za závažné porušení zákona a úřad práce může uložit pokutu až do výše 10 milionů korun. Navíc může být zaměstnavateli dodatečně vyměřeno pojistné a daně, jako by šlo o běžný pracovní poměr, včetně souvisejících sankcí a penále.

Ukončení DPP a návrat do evidence

Při ukončení dohody o provedení práce (DPP) je důležité znát správný postup pro návrat do evidence Úřadu práce. Pokud byla DPP jediným pracovním poměrem a její ukončení bylo řádně dohodnuto nebo vypršela její platnost, je možné se znovu registrovat na Úřadu práce. Tento proces však vyžaduje splnění několika podmínek a dodržení stanovených lhůt.

V první řadě je nezbytné mít k dispozici všechny potřebné dokumenty. Zaměstnavatel má povinnost vystavit potvrzení o zaměstnání, které obsahuje informace o době trvání DPP a výši výdělku. Toto potvrzení je klíčovým dokumentem pro opětovnou registraci na Úřadu práce. Kromě toho je třeba doložit také zápočtový list, pokud měsíční odměna přesáhla 10 000 Kč a vznikla tak účast na důchodovém pojištění.

Samotná registrace by měla proběhnout do tří pracovních dnů od ukončení DPP. Pokud se osoba přihlásí později, může to mít negativní dopad na případný nárok na podporu v nezaměstnanosti. Je důležité si uvědomit, že doba práce na DPP se započítává do důchodového pojištění pouze v měsících, kdy výdělek přesáhl stanovený limit. To může mít vliv na posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti, pro kterou je potřeba splnit podmínku důchodového pojištění v délce 12 měsíců za poslední dva roky.

Při návratu do evidence je třeba počítat s tím, že Úřad práce bude zkoumat všechny okolnosti předchozího zaměstnání. Zejména se zaměří na důvod ukončení DPP a na to, zda nedošlo k účelovému jednání. V případě, že by bylo zjištěno účelové uzavírání a ukončování DPP pouze za účelem získání podpory v nezaměstnanosti, může Úřad práce odmítnout zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání.

Pro úspěšný návrat do evidence je také důležité splnit obecné podmínky pro zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání. To znamená, že osoba nesmí být v pracovním nebo služebním poměru, nesmí být osobou samostatně výdělečně činnou, a musí být zdravotně způsobilá k výkonu zaměstnání. Pokud byly během DPP odváděny odvody na sociální pojištění, může vzniknout nárok na podporu v nezaměstnanosti, jejíž výše se vypočítává z průměrného měsíčního čistého výdělku z posledního zaměstnání.

V případě, že osoba měla souběžně více DPP u různých zaměstnavatelů, je nutné doložit potvrzení od všech zaměstnavatelů. Úřad práce následně posoudí celkovou situaci a rozhodne o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání. Je také vhodné připravit si předem všechny potřebné dokumenty a informace o předchozích zaměstnáních, aby proces registrace proběhl co nejrychleji a nejefektivněji.

Výhody a nevýhody DPP pro nezaměstnané

Pro nezaměstnané osoby registrované na úřadu práce představuje dohoda o provedení práce (DPP) specifickou pracovněprávní formu, která s sebou nese řadu výhod i potenciálních úskalí. Hlavní výhodou DPP je možnost přivýdělku při současném pobírání podpory v nezaměstnanosti, ovšem pouze do výše poloviny minimální mzdy. Toto omezení je důležité dodržovat, protože překročení stanovené hranice by vedlo k vyřazení z evidence úřadu práce.

Významným benefitem DPP je její flexibilita a administrativní jednoduchost. Nezaměstnaní mohou pracovat podle svých časových možností a současně aktivně hledat hlavní pracovní poměr. Práce na DPP jim umožňuje udržet si pracovní návyky, získávat nové zkušenosti a kontakty, které mohou být užitečné při hledání stálého zaměstnání. Další výhodou je skutečnost, že při výdělku do 10 000 Kč měsíčně se neodvádí zdravotní ani sociální pojištění, což znamená vyšší čistý příjem.

Na druhé straně je třeba zmínit několik nevýhod této formy přivýdělku. Zásadním omezením je maximální rozsah 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele. Pro dlouhodobě nezaměstnané to může představovat problém, protože po vyčerpání tohoto limitu musí hledat jiného zaměstnavatele nebo změnit formu pracovněprávního vztahu. Práce na DPP také nezakládá nárok na dovolenou, nemocenskou či jiné zaměstnanecké benefity.

Důležitým aspektem je povinnost nezaměstnaného hlásit každou pracovní činnost na úřad práce, a to nejpozději v den nástupu do práce. Nesplnění této povinnosti může vést k sankčnímu vyřazení z evidence. Nezaměstnaný musí být také připraven nastoupit do nabízeného hlavního pracovního poměru, i když má uzavřenou DPP. Práce na dohodu není důvodem k odmítnutí vhodného zaměstnání.

Z pohledu budoucího důchodového zabezpečení představuje DPP určitou nevýhodu, protože při výdělku do 10 000 Kč měsíčně se tato doba nezapočítává do důchodového pojištění. To může být problematické zejména pro osoby v předdůchodovém věku. Další nevýhodou je absence zákonné výpovědní doby, což znamená menší jistotu práce a příjmu.

Pro nezaměstnané může být také složité najít zaměstnavatele ochotného uzavřít DPP, protože mnoho firem preferuje jiné formy pracovněprávních vztahů. Někteří zaměstnavatelé mohou mít také obavy z administrativní zátěže spojené se zaměstnáváním evidovaných uchazečů o zaměstnání. Přesto může být DPP vhodným řešením pro překlenutí období nezaměstnanosti a získání dodatečného příjmu při současném hledání stálého zaměstnání.