Koncesionářské poplatky 2023: Co se mění a koho se to týká

Aktuální výše koncesionářských poplatků v roce 2023

Koncesionářské poplatky v České republice zůstávají i v roce 2023 na stejné úrovni jako v předchozích letech. Za televizní přijímač platí domácnosti měsíčně 135 Kč, zatímco za rozhlasový přijímač je stanovena částka 45 Kč měsíčně. Pokud domácnost vlastní obě zařízení, celková měsíční platba činí 180 Kč. Tyto poplatky jsou hlavním zdrojem financování veřejnoprávních médií, tedy České televize a Českého rozhlasu.

Je důležité zmínit, že výše koncesionářských poplatků se nezměnila již od roku 2008, což v praxi znamená, že vzhledem k inflaci jejich reálná hodnota významně poklesla. Veřejnoprávní média proto v současnosti čelí značným finančním výzvám při zajišťování kvalitního vysílání a produkce původních pořadů. V případě právnických osob a podnikatelů se výše poplatku odvíjí od počtu přijímačů v jejich vlastnictví, přičemž za každý další přijímač platí stejnou částku jako za první.

Existují však určité skupiny obyvatel, které jsou od placení koncesionářských poplatků osvobozeny. Mezi ně patří především osoby s příjmem nižším než 2,15násobek životního minima, osoby s úplnou nebo praktickou hluchotou v případě rozhlasového poplatku, nebo nevidomé osoby v případě televizního poplatku. Osvobození se vztahuje také na osoby s těžkým zdravotním postižením, které žijí v domácnosti samostatně.

V současné době probíhá diskuze o možném navýšení koncesionářských poplatků v budoucích letech, jelikož současná výše není dostačující pro pokrytí rostoucích nákladů na provoz veřejnoprávních médií. Experti poukazují na fakt, že česká výše poplatků patří k nejnižším v Evropě, když vezmeme v úvahu ekonomickou úroveň země. Případné zvýšení by mělo reflektovat jak inflační vývoj posledních let, tak potřeby moderního mediálního provozu.

Povinnost platit koncesionářské poplatky se vztahuje na všechny vlastníky a držitele rozhlasových a televizních přijímačů, přičemž není rozhodující, zda zařízení skutečně používají k příjmu vysílání. Za televizní přijímač se považuje i zařízení technicky způsobilé k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání bez ohledu na způsob příjmu. To v praxi znamená, že poplatek se vztahuje i na počítače s TV kartou nebo mobilní telefony s možností příjmu televizního vysílání.

Kontrola placení koncesionářských poplatků je prováděna především prostřednictvím databáze odběratelů elektrické energie, kterou poskytují dodavatelé elektrické energie. Neplacení koncesionářských poplatků může vést k penalizaci, která zahrnuje nejen doplacení dlužné částky, ale i případné sankce. Proto je důležité řádně se registrovat k placení poplatků a hlásit případné změny v držení přijímačů.

Kdo musí platit rozhlasové poplatky

Rozhlasové poplatky jsou v České republice povinné pro všechny domácnosti i firmy, které vlastní nebo používají rozhlasový přijímač. Měsíční poplatek činí 45 Kč a tato částka zůstává v roce 2023 nezměněna. Povinnost platit se vztahuje na každou domácnost, která vlastní alespoň jeden rozhlasový přijímač, přičemž není rozhodující, zda se jedná o klasické rádio, autorádio, nebo jiné zařízení schopné přijímat rozhlasové vysílání.

V případě právnických osob a podnikatelů je situace mírně odlišná. Firmy musí platit poplatek za každý přijímač, který používají v rámci své podnikatelské činnosti. To znamená, že pokud má firma například deset poboček a v každé z nich je rozhlasový přijímač, musí platit desetkrát 45 Kč měsíčně. Výjimku tvoří přijímače, které jsou určeny výhradně k prodeji nebo jsou součástí servisních služeb.

Důležité je zmínit, že povinnost platit rozhlasové poplatky se vztahuje i na moderní zařízení, která umožňují příjem rozhlasového vysílání. Mezi taková zařízení patří například mobilní telefony s FM tunerem, tablety nebo počítače s příslušným hardwarem pro příjem rozhlasového signálu. Nezáleží přitom na tom, zda majitel zařízení skutečně poslouchá rozhlas nebo ne.

Od placení rozhlasových poplatků jsou osvobozeny pouze některé skupiny obyvatel. Jedná se především o osoby s úplnou nebo praktickou slepotou, osoby s oboustrannou hluchotou, osoby s nízkými příjmy pobírající dávky v hmotné nouzi, a také některé státní instituce jako školy nebo zdravotnická zařízení. Důležitou podmínkou pro osvobození je však řádné doložení nároku na osvobození přímo Českému rozhlasu.

Zajímavostí je, že pokud má domácnost více rozhlasových přijímačů, platí stále pouze jeden poplatek. To platí i v případě, že členové domácnosti používají přijímače na různých místech, například v autě nebo na chatě. Rozhodující je společná domácnost, nikoli počet přijímačů. Poplatníci mají možnost platit měsíčně, čtvrtletně, pololetně nebo ročně, přičemž způsob úhrady nemá vliv na celkovou výši poplatku.

V případě neplacení rozhlasových poplatků hrozí dlužníkům sankce. Český rozhlas může vyměřit dlužnou částku až tři roky zpětně a navíc může požadovat i penále. Je proto důležité řádně se přihlásit k poplatkové povinnosti a poplatky pravidelně hradit. Přihlášení lze provést online prostřednictvím webových stránek Českého rozhlasu nebo písemně pomocí formuláře. Změny v evidenci, jako je například změna adresy nebo počtu přijímačů, je nutné hlásit do 15 dnů od jejich vzniku.

Kdo musí platit televizní poplatky

V České republice je povinnost platit televizní poplatky stanovena zákonem, přičemž tato povinnost se vztahuje na všechny fyzické i právnické osoby, které vlastní nebo užívají televizní přijímač. Měsíční koncesionářský poplatek v roce 2023 činí 135 Kč za televizní přijímač. Povinnost platit televizní poplatky vzniká od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po dni, kdy se osoba stala držitelem televizního přijímače.

Za televizní přijímač se považuje jakékoliv technické zařízení, které umožňuje příjem televizního vysílání, bez ohledu na způsob příjmu. To znamená, že poplatek musí hradit i ti, kteří sledují vysílání prostřednictvím počítače, tabletu nebo mobilního telefonu, pokud tyto přístroje umožňují příjem televizního signálu. Důležité je si uvědomit, že není rozhodující, zda držitel televizního přijímače skutečně sleduje televizní vysílání či nikoliv.

Od placení televizních poplatků jsou osvobozeny některé skupiny obyvatel. Mezi ně patří osoby s úplnou nebo praktickou slepotou obou očí a osoby s oboustrannou úplnou nebo praktickou hluchotou. Osvobození se vztahuje také na osoby s nízkými příjmy, konkrétně ty, jejichž příjem nebo příjem společně posuzovaných osob nepřesahuje 2,15násobek životního minima. Důchodci, kteří žijí samostatně a jejich jediným příjmem je důchod nepřesahující 2,15násobek životního minima, jsou rovněž od poplatku osvobozeni.

V případě právnických osob platí povinnost hradit koncesionářské poplatky za každý televizní přijímač, který vlastní nebo užívají. Výjimku tvoří ubytovací zařízení, kde se platí pouze za první čtyři přijímače. Podnikatelé a firmy musí platit poplatky i za televizory v provozovnách, kancelářích či jiných prostorách určených k podnikání.

Je třeba zdůraznit, že neplacení televizních poplatků může vést k významným sankcím. Česká televize má právo vymáhat dlužné poplatky a může udělit pokutu až do výše 10 000 Kč. Navíc je důležité vědět, že povinnost přihlásit se k placení poplatků je na straně držitele přijímače, nikoliv na straně České televize.

V případě změny bydliště nebo jiných údajů je poplatník povinen tyto změny nahlásit České televizi do 30 dnů. Stejně tak je nutné oznámit ukončení držby televizního přijímače, pokud již není v držení poplatníka. Při nedodržení těchto povinností může být uložena pokuta.

Koncesionářské poplatky představují hlavní zdroj financování veřejnoprávní televize a zajišťují její nezávislost na státním rozpočtu a komerčních subjektech. Tyto prostředky jsou využívány na výrobu a vysílání televizních pořadů, zpravodajství, dokumentů, vzdělávacích pořadů a dalšího obsahu veřejné služby.

Osvobození od koncesionářských poplatků

Od placení koncesionářských poplatků jsou v České republice osvobozeny určité skupiny obyvatel. Toto osvobození se vztahuje především na osoby s nízkými příjmy a těžkým zdravotním postižením. Konkrétně jsou od koncesionářských poplatků osvobozeni lidé, jejichž příjem nebo příjem společně posuzovaných osob je nižší než 2,15násobek životního minima. To platí i pro příjemce příspěvku na bydlení, příspěvku na živobytí nebo doplatku na bydlení.

Další významnou skupinou osvobozenou od koncesionářských poplatků jsou osoby s úplnou nebo praktickou hluchotou nebo osoby s oboustrannou úplnou nebo praktickou hluchotou. Toto osvobození se vztahuje také na osoby s těžkým zrakovým postižením. Pro získání osvobození je nutné doložit příslušné potvrzení od lékaře nebo rozhodnutí o přiznání příspěvku na péči.

Důležitou informací je, že o osvobození je nutné aktivně požádat. Nestačí pouze splňovat podmínky, ale je třeba podat žádost přímo České televizi nebo Českému rozhlasu. K žádosti je nutné přiložit potřebné doklady, které prokazují nárok na osvobození. V případě důchodců s nízkými příjmy je potřeba doložit rozhodnutí o přiznání důchodu a čestné prohlášení o výši příjmů.

Od roku 2023 platí také osvobození pro osoby starší 80 let, které žijí samostatně. Tyto osoby musí svůj nárok doložit občanským průkazem a čestným prohlášením o samostatném bydlení. Osvobození se vztahuje i na domácnosti, kde žijí pouze osoby starší 80 let.

V případě zdravotně postižených osob je nutné doložit průkaz ZTP/P nebo potvrzení o zdravotním stavu od lékaře. Osvobození platí automaticky pro ústavy pro zdravotně postižené, domovy důchodců, dětské domovy a další podobná zařízení sociální péče.

Pokud dojde ke změně okolností, které vedly k osvobození od koncesionářských poplatků, je poplatník povinen tuto změnu nahlásit do 30 dnů od jejího vzniku. To platí například při změně výše příjmu, změně zdravotního stavu nebo změně bydliště.

Je důležité zmínit, že osvobození od koncesionářských poplatků neznamená automaticky odpuštění poplatku za elektřinu. Tyto dvě platby jsou na sobě nezávislé, i když se často vyskytují na stejném vyúčtování. Osvobození od koncesionářských poplatků je třeba každé tři roky obnovovat, jinak nárok na osvobození automaticky zaniká.

Pro rok 2023 zůstává výše koncesionářských poplatků nezměněna, tedy 135 Kč měsíčně za televizní a 45 Kč za rozhlasové vysílání. Osvobození od těchto poplatků představuje významnou úlevu pro sociálně slabší skupiny obyvatel a osoby se zdravotním postižením.

Způsoby platby koncesionářských poplatků

Koncesionářské poplatky lze v současné době hradit několika různými způsoby, přičemž Česká televize a Český rozhlas nabízejí poplatníkům flexibilní možnosti plateb. Nejčastějším způsobem úhrady je bezhotovostní převod z bankovního účtu, který lze nastavit jako trvalý příkaz. Při této formě platby je nutné správně uvést variabilní symbol, který je přidělen každému poplatníkovi. Pro televizní koncese je třeba zasílat měsíční částku 135 Kč, zatímco rozhlasové koncese činí 45 Kč měsíčně.

Typ poplatku	Měsíční sazba 2023	Roční sazba 2023
Rozhlasový poplatek	45 Kč	540 Kč
Televizní poplatek	135 Kč	1620 Kč
Kombinovaný poplatek (TV + rozhlas)	180 Kč	2160 Kč

Další oblíbenou možností je platba prostřednictvím SIPO, která umožňuje spojit více pravidelných plateb do jedné měsíční úhrady. Tento způsob je výhodný zejména pro domácnosti, které platí více různých poplatků. Pro zavedení platby přes SIPO je nutné navštívit pobočku České pošty nebo využít online formulář, kde poplatník uvede své spojovací číslo SIPO a další identifikační údaje.

Koncesionářské poplatky lze uhradit i na celý rok dopředu, což někteří poplatníci preferují kvůli jednodušší administrativě. V takovém případě činí roční platba za televizní koncesi 1620 Kč a za rozhlasovou koncesi 540 Kč. Při roční platbě je důležité správně uvést období, za které je platba prováděna, aby nedošlo k evidenci nedoplatku.

Pro právnické osoby a podnikatele je k dispozici možnost hromadné platby, pokud provozují více přijímačů. V těchto případech se vypočítává koncesionářský poplatek podle počtu přijímačů, přičemž za každý další přijímač se platí stejná částka jako za první. Firmy často využívají možnost čtvrtletních plateb, které jim usnadňují cash flow management.

V případě změny platebních údajů nebo způsobu platby je nutné tuto skutečnost nahlásit provozovateli vysílání. Změnu lze provést prostřednictvím online formuláře na webových stránkách České televize nebo Českého rozhlasu, případně písemně poštou nebo osobně na příslušném pracovišti. Při změně způsobu platby je důležité zajistit, aby nedošlo k výpadku v platbách a vzniku nedoplatku.

Pro seniory a osoby se zdravotním postižením existuje možnost požádat o osvobození od koncesionářských poplatků. Tuto žádost je třeba doložit příslušnými dokumenty, které prokazují nárok na osvobození. Osvobození není automatické a je nutné o něj aktivně požádat. V případě schválení žádosti není nutné koncesionářské poplatky hradit, dokud trvají podmínky pro osvobození.

Při nedodržení platební povinnosti mohou být účtovány sankce a penále. Proto je důležité sledovat správnost a včasnost plateb. V případě problémů s úhradou poplatků je možné kontaktovat oddělení koncesionářských poplatků a dohodnout splátkový kalendář nebo jiné řešení situace.

Sankce za neplacení koncesionářských poplatků

Neplacení koncesionářských poplatků může mít pro dlužníky závažné následky. Česká televize a Český rozhlas pravidelně kontrolují databázi poplatníků a v případě zjištění nedoplatků přistupují k vymáhání dlužných částek. V roce 2023 činí měsíční koncesionářský poplatek za televizní vysílání 135 Kč a za rozhlasové vysílání 45 Kč. Pokud poplatník nezaplatí tyto částky včas, může být vystaven několika úrovním sankcí.

V první fázi provozovateli vysílání zasílají upomínku s výzvou k úhradě dlužné částky. Pokud poplatník nereaguje na první upomínku, následuje druhá upomínka s navýšením dlužné částky o administrativní náklady spojené s vymáháním. V případě, že dlužník nereaguje ani na druhou upomínku, může být dluh navýšen až o 5000 Kč v případě televizních poplatků a o 5000 Kč v případě rozhlasových poplatků. Toto navýšení představuje sankci za porušení zákonné povinnosti.

Provozovatelé vysílání mohou také přistoupit k právním krokům a vymáhat dlužné částky soudní cestou. V takovém případě se dlužná částka významně navyšuje o náklady soudního řízení, právního zastoupení a případně i exekučního řízení. Je důležité si uvědomit, že neplacení koncesionářských poplatků je porušením zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, a může vést k významným finančním postihům.

Zvláště závažným případem je situace, kdy poplatník vlastní televizní nebo rozhlasový přijímač a není přihlášen k placení poplatků. V takovém případě může být zpětně doměřena dlužná částka za období až tří let. K této částce se připočítávají sankce a penále, které mohou dosáhnout značné výše. Provozovatelé vysílání mají právo provádět kontroly a ověřovat, zda domácnosti a firmy, které nejsou registrovány jako poplatníci, nevlastní přijímače podléhající poplatkové povinnosti.

Je také důležité zmínit, že od roku 2023 se zpřísnily podmínky kontroly a vymáhání koncesionářských poplatků. Provozovatelé vysílání mohou využívat různé databáze a registry k identifikaci potenciálních dlužníků. Spolupracují také s mobilními operátory a poskytovateli internetových služeb při zjišťování vlastnictví zařízení umožňujících příjem vysílání.

V případě, že poplatník má problémy s úhradou koncesionářských poplatků, je vždy lepší situaci aktivně řešit a kontaktovat příslušného provozovatele vysílání. Ti mohou v odůvodněných případech nabídnout splátkový kalendář nebo jiné řešení, které pomůže předejít vysokým sankcím a nákladnému vymáhání. Ignorování problému a dlouhodobé neplacení poplatků může vést k významným finančním problémům a právním komplikacím.

Kontrola plateb a evidence poplatníků

Česká televize a Český rozhlas mají zákonnou povinnost vést evidenci všech poplatníků koncesionářských poplatků a pravidelně kontrolovat jejich platební morálku. Kontrolní systém je v současnosti velmi propracovaný a využívá moderní technologie pro odhalování neplatičů. Instituce disponují rozsáhlými databázemi, které jsou pravidelně aktualizovány a křížově kontrolovány s registry odběratelů elektrické energie.

V roce 2023 se zvýšil důraz na systematickou kontrolu plateb, přičemž se využívají automatizované systémy, které dokáží identifikovat nepravidelnosti v platbách či úplné výpadky plateb. Pokud je zjištěno prodlení s platbou, poplatník nejprve obdrží upomínku s výzvou k úhradě dlužné částky. V případě, že na tuto výzvu nereaguje, následuje druhá upomínka a posléze může být zahájeno vymáhání dlužné částky právní cestou.

Významnou změnou v evidenci poplatníků je propojení databází s registrem obyvatel a registrem právnických osob. Toto propojení umožňuje efektivnější identifikaci potenciálních poplatníků, kteří dosud nejsou v evidenci vedeni. Zvláštní pozornost je věnována kontrole domácností a firem, které mají přihlášený odběr elektrické energie, ale neplatí koncesionářské poplatky. V takových případech může být zahájeno správní řízení, které může vést k dodatečnému vyměření poplatků včetně penále.

Pro rok 2023 byla také posílena kontrola správnosti údajů u již registrovaných poplatníků. Důraz je kladen zejména na aktualizaci kontaktních údajů a počtu přijímačů, za které je poplatek hrazen. Poplatníci mají povinnost hlásit jakékoliv změny do 30 dnů od jejich vzniku, přičemž nesplnění této povinnosti může vést k udělení sankce.

Systém evidence také nově zahrnuje sofistikovanější nástroje pro identifikaci případů, kdy dochází k účelovému rozdělování domácností či firem s cílem vyhnout se platbě poplatků. Kontrolní mechanismy jsou schopny odhalit případy, kdy je na jedné adrese registrováno více samostatných jednotek, které ve skutečnosti tvoří jeden celek.

V rámci zefektivnění kontrolního systému byla v roce 2023 zavedena možnost elektronické komunikace s poplatníky prostřednictvím datových schránek. Tento způsob komunikace významně urychluje proces řešení případných nesrovnalostí a snižuje administrativní náklady. Poplatníci mají také možnost využívat online portál pro správu svých údajů a kontrolu platební historie.

Evidence poplatníků je průběžně aktualizována také o údaje z katastru nemovitostí, což umožňuje sledovat změny vlastnictví nemovitostí a případné stěhování poplatníků. Systém automaticky generuje upozornění na potenciální změny, které mohou ovlivnit povinnost platit koncesionářské poplatky.

Plánované změny koncesionářských poplatků do budoucna

V současné době probíhá intenzivní diskuze o budoucnosti koncesionářských poplatků v České republice. Ministerstvo kultury představilo návrh na zvýšení rozhlasového poplatku ze současných 45 Kč na 55 Kč měsíčně a televizního poplatku ze 135 Kč na 160 Kč měsíčně. Tato změna by měla vstoupit v platnost od ledna 2025. Důvodem navrhovaného navýšení je především dlouhodobá stagnace výše poplatků, která trvá již od roku 2008, zatímco náklady na výrobu a vysílání kontinuálně rostou.

Součástí plánovaných změn je také modernizace systému výběru koncesionářských poplatků. Nově by měla být povinnost platit vázána na odběr elektřiny v domácnosti, nikoliv na vlastnictví přijímače. Tento krok má zamezit obcházení poplatkové povinnosti a zefektivnit výběr poplatků. Výjimku budou mít pouze rekreační objekty s minimální spotřebou elektřiny.

Ministerstvo také zvažuje zavedení automatické valorizace koncesionářských poplatků, která by byla navázána na míru inflace. To by znamenalo, že by se výše poplatků pravidelně upravovala podle ekonomické situace, aniž by bylo nutné přijímat novou legislativu. Tento systém již úspěšně funguje v několika evropských zemích.

Pro Českou televizi a Český rozhlas by navýšení poplatků znamenalo dodatečné příjmy v řádu stovek milionů korun ročně. Tyto prostředky mají být využity především na digitalizaci vysílání, tvorbu původního obsahu a modernizaci technického vybavení. Veřejnoprávní média argumentují, že bez navýšení příjmů nebudou schopna udržet současnou kvalitu vysílání a rozsah služeb.

Součástí reformy má být také zpřísnění podmínek pro osvobození od placení koncesionářských poplatků. Nově by měli být od poplatků osvobozeni pouze lidé s průkazem ZTP/P a domácnosti s příjmem pod hranicí životního minima. Současný systém osvobození je považován za příliš benevolentní a způsobuje významné výpadky v příjmech veřejnoprávních médií.

Plánované změny vyvolávají značnou diskuzi ve společnosti. Zatímco zastánci reformy argumentují nutností zajistit stabilní financování veřejnoprávních médií, odpůrci považují navýšení poplatků v době vysoké inflace za nepřiměřené. Ministerstvo kultury proto zvažuje možnost postupného navyšování poplatků v několika fázích, aby změna nebyla pro domácnosti příliš zatěžující.

V rámci připravované novely zákona se také počítá se zpřísněním sankcí za neplacení koncesionářských poplatků. Maximální pokuta by se měla zvýšit na 50 000 Kč a měl by být zaveden efektivnější systém vymáhání dlužných částek. Cílem je zvýšit platební morálku a snížit počet neplatičů, který v současnosti dosahuje několika set tisíc domácností.

Využití vybraných koncesionářských poplatků

Vybrané koncesionářské poplatky představují významný zdroj financování veřejnoprávních médií v České republice. V roce 2023 směřuje největší část těchto prostředků na zajištění kvalitního televizního a rozhlasového vysílání. Česká televize využívá získané finance především k tvorbě původních pořadů, dokumentů a zpravodajství. Významná část rozpočtu je určena na technologickou modernizaci vysílací infrastruktury a digitalizaci archivních materiálů.

Český rozhlas jako druhý příjemce koncesionářských poplatků investuje prostředky do tvorby rozhlasových pořadů, podpory kulturních projektů a vzdělávacích programů. V roce 2023 činí měsíční koncesionářský poplatek za televizní přijímač 135 Kč a za rozhlasový přijímač 45 Kč. Tyto částky umožňují veřejnoprávním médiím poskytovat nezávislé zpravodajství a kvalitní programovou nabídku bez nutnosti spoléhat se na komerční příjmy z reklamy.

Významnou položkou ve využití koncesionářských poplatků je podpora původní české tvorby. Česká televize investuje do výroby celovečerních filmů, televizních seriálů a dokumentárních cyklů. Tyto projekty často vznikají ve spolupráci s nezávislými producenty a přispívají k rozvoji českého audiovizuálního průmyslu. Důležitou součástí rozpočtu je také financování regionálních studií, která zajišťují pokrytí událostí v jednotlivých krajích České republiky.

Část vybraných poplatků směřuje na digitalizaci vysílání a modernizaci technického vybavení. V roce 2023 se významně investuje do rozvoje internetových platforem a streamovacích služeb, které umožňují divákům a posluchačům sledovat obsah kdykoliv a kdekoliv. Veřejnoprávní média také významně podporují sportovní přenosy a kulturní události národního významu.

Koncesionářské poplatky rovněž umožňují financování vzdělávacích programů a pořadů pro děti a mládež. Česká televize i Český rozhlas vytvářejí speciální vzdělávací obsah, který doplňuje školní výuku a podporuje celoživotní vzdělávání. V roce 2023 se zvýšil důraz na tvorbu digitálních vzdělávacích materiálů a interaktivních platforem.

Důležitou součástí využití koncesionářských poplatků je také archivace a digitalizace historických materiálů. Tato činnost zajišťuje zachování kulturního dědictví pro budoucí generace a zpřístupňuje historické záznamy široké veřejnosti. Veřejnoprávní média investují do moderních archivačních systémů a digitalizačních technologií, které umožňují efektivní správu a distribuci archivního obsahu.

V neposlední řadě slouží koncesionářské poplatky k financování investigativní žurnalistiky a nezávislého zpravodajství. Tato oblast je klíčová pro zachování demokratických principů a informovanosti společnosti. Veřejnoprávní média mohou díky stabilnímu financování z koncesionářských poplatků poskytovat objektivní a vyvážené zpravodajství bez vnějších tlaků a závislosti na komerčních zájmech.

Koncesionářské poplatky jsou daní za naši vlastní nevědomost, protože kdo platí za informace, ten rozhoduje o jejich kvalitě

Radovan Kovář

Porovnání s koncesionářskými poplatky v zahraničí

V České republice platíme měsíčně 135 Kč za televizní a 45 Kč za rozhlasové vysílání, což v evropském kontextu představuje jedny z nejnižších koncesionářských poplatků. Při pohledu na okolní země zjistíme, že například v Německu činí roční poplatek 220,32 eur, což je v přepočtu přibližně 5400 Kč ročně. Německý systém přitom kombinuje poplatky za rozhlas i televizi do jedné částky a platí se za domácnost, nikoli za jednotlivé přijímače.

V Rakousku je situace obdobná, tamní obyvatelé hradí ročně v průměru 200-300 eur v závislosti na spolkové zemi. Zajímavostí je, že výše poplatku se liší podle regionu, přičemž nejvyšší částky platí obyvatelé Štýrska a Korutan. Ve Velké Británii činí roční poplatek za BBC přibližně 159 liber, což odpovídá zhruba 4500 Kč, přičemž britský systém je specifický tím, že se platí pouze za televizní vysílání.

Skandinávské země tradičně patří k těm s nejvyššími koncesionářskými poplatky. V Dánsku například nedávno přešli na model financování veřejnoprávních médií přímo ze státního rozpočtu, kdy se částka odvozuje od daní. Ve Švédsku činí roční poplatek přibližně 1300 švédských korun, což je v přepočtu asi 3100 Kč. Norsko má jeden z nejdražších systémů v Evropě, kde obyvatelé platí ročně ekvivalent přibližně 6000 Kč.

Francouzský systém prochází významnou transformací, kdy se od roku 2022 ruší klasické koncesionářské poplatky a přechází se na financování z daňových příjmů. Do té doby činil roční poplatek 138 eur. V Itálii je poplatek za veřejnoprávní televizi RAI součástí účtu za elektřinu a činí 90 eur ročně, což představuje jeden z mírnějších poplatků v západní Evropě.

Slovensko má systém velmi podobný českému, s měsíčním poplatkem 4,64 eur za televizi, což je přibližně 115 Kč. Polsko vybírá relativně nízké poplatky, které činí ročně ekvivalent přibližně 1400 Kč, ale potýká se s velmi nízkou mírou jejich výběru. V Nizozemsku byl systém koncesionářských poplatků zcela zrušen a veřejnoprávní média jsou financována přímo ze státního rozpočtu.

Při srovnání výše poplatků je důležité brát v úvahu nejen absolutní částky, ale i kupní sílu obyvatel v jednotlivých zemích. Zatímco v západoevropských zemích představují koncesionářské poplatky relativně menší zátěž pro rodinné rozpočty, ve východní Evropě mohou i nižší částky znamenat významnější výdaj. Také je třeba zohlednit rozsah a kvalitu poskytovaných služeb, kdy například BBC nebo německé veřejnoprávní stanice nabízejí výrazně větší množství kanálů a služeb než české veřejnoprávní média.