Registrace vozidla ze zahraničí: Kompletní průvodce krok za krokem

Potřebné doklady pro registraci vozidla

Tak si představte, že jste si konečně pořídili vysněné auto ze zahraničí - a teď přichází ta méně zábavná část. Bez správných papírů to prostě nejede, a to doslova!

Základem všeho je originální technický průkaz z původní země. To je vlastně takový rodný list auta, kde najdete všechno podstatné - od výkonu motoru až po to, kdo všechno auto vlastnil. K tomu samozřejmě potřebujete kupní smlouvu, ať je jasné, že je auto opravdu vaše.

Pak vás čeká návštěva stanice technické kontroly. Tady vám vystaví protokol o evidenční kontrole - ale pozor, ten má platnost jen měsíc! Technici zkontrolují, jestli všechno sedí s papíry, a jestli auto není skládačka z více vozů.

Dovezli jste auto z EU? Tak nezapomeňte na doklad o DPH. A pokud jste si splnili sen o americkém mustangu nebo japonském sporťáku, budete potřebovat celní prohlášení.

Papírování nekončí - ještě budete potřebovat zelenou kartu od pojišťovny. A jestli vaše auto nemá evropský COC list (takový ten mezinárodní rodokmen), čeká vás ještě cesta do zkušebny pro technický protokol.

Všechny zahraniční dokumenty musí být přeložené - kromě slovenštiny, té naštěstí rozumíme i bez překladu. A nezapomeňte si připravit peněženku na správní poplatek - jeho výše se liší podle typu auta.

Zní to složitě? Nebojte, není to raketa na Mars. Stačí si všechno dobře připravit a postupovat krok za krokem. A odměnou vám bude konečně legálně jezdit s vaším novým miláčkem po českých silnicích.

Technická kontrola a měření emisí

Když si přivezete auto ze zahraničí, čeká vás důkladná technická kontrola a měření emisí. Není to jen formalita - jde o vaši bezpečnost i jistotu, že dostanete za své peníze kvalitní vůz. Víte, kolik lidí už naletělo na první dojem a koupilo auto bez pořádné kontroly?

Na STK se díváme autu doslova pod sukni. Technici prolezou každý kout - od motoru přes brzdy až po ty nejmenší šroubky. Jasně, trvá to déle než běžná technická, ale lepší strávit pár hodin na STK než pak řešit nepříjemné překvapení na silnici.

Samostatnou kapitolou jsou emise. Kouřící německý diesel může být u nás problém, i když měl v zahraničí papíry v pořádku. Naše normy jsou přísné a není výjimkou, že auto, které v Německu prošlo, u nás nemusí. To pak člověka zamrzí, když už má vůz koupený.

Moje rada? Předem si všechno pořádně připravte. Zkontrolujte světla, brzdy, podívejte se pod auto. Ušetříte si tím nervy i peníze. A nezapomeňte - máte jen 30 dní na to, abyste od technické stihli registraci. To není zrovna moc času, když se něco pokazí.

Počítejte s tím, že někdy budete muset sáhnout hlouběji do kapsy. Třeba předělávka světel není levná záležitost, ale bez ní to prostě nejde. A ta samotná kontrola? Je dražší než běžná technická, ale to je daň za jistotu, že kupujete auto, které může legálně brázdit české silnice.

A ještě jedna věc - radši si na celý proces vyhraďte celý den. Jasně, může to být hotové za dvě hodiny, ale taky se může objevit nějaký zádrhel. Lepší mít časovou rezervu než pak nervózně přešlapovat před zavřenou STK.

Celní odbavení a DPH dokumentace

Dovážíte auto ze zahraničí? Pojďme si projít, co vás čeká a na co si dát pozor. Celní odbavení a správné vyřízení DPH jsou naprostý základ, bez kterého se nehnete z místa.

Když vezete auto z Evropské unie, máte to o něco jednodušší. Nemusíte běhat po celnici jako u aut ze třetích zemí, ale pozor - doklady o DPH musí být v naprostém pořádku. Buď prokážete, že jste daň zaplatili v zahraničí, nebo ji budete muset cvaknout tady u nás.

U aut mimo EU je to trochu složitější písnička. Celní úřad bude chtít vidět úplně všechno - od kupní smlouvy až po poslední účtenku za dopravu. Nepočítejte s tím, že zaplatíte clo jen z ceny auta. Do celkové hodnoty se započítá i doprava, pojištění a všechny ty drobnosti kolem.

Koupili jste auto od soukromníka nebo od firmy? To je zásadní rozdíl! Při nákupu od firmy z EU dostanete fakturu s DIČ a DPH řešíte přes reverse charge. U soukromé osoby musíte dokázat, že předchozí majitel daň zaplatil tam, kde auto koupil.

Papíry, papíry a zase papíry - technický průkaz, COC list a další dokumenty musí být jako ze škatulky. A nezapomeňte - všechno musí být přeložené soudním překladatelem do češtiny. Jinak s tím na úřadě nepochodíte.

Dovážíte veterána nebo auto, kterému už je přes osm let? Připravte se na důkladnější kontroly. Úředníci budou chtít mít jistotu, že dovážíte skutečně to, co je v papírech. U veteránů se vyplatí spojit se s někým, kdo už si tímhle procesem prošel.

Když všechno klapne, dostanete do ruky Jednotný správní doklad. Ten si pečlivě schovejte - bez něj auto nezaregistrujete a můžete ho potřebovat i později při prodeji.

Evidenční kontrola na STK

Evidenční kontrola na STK představuje klíčový moment při registraci auta ze zahraničí. Každý, kdo si přiveze auto třeba z Německa nebo Rakouska, tímhle procesem prostě musí projít. Není to jen další zbytečná byrokracie - technici totiž potřebují ověřit, jestli všechno, co je napsané v papírech, sedí s realitou.

Co vlastně takový technik kontroluje? Především se zaměří na VIN kód, což je něco jako rodné číslo auta. Musí být čitelný a hlavně souhlasit s doklady. Koukne se taky na výrobní štítky, číslo motoru a samozřejmě zkontroluje, jestli barva a typ karoserie odpovídají tomu, co je v papírech. Bez téhle kontroly prostě auto v Česku nepřihlásíte, tak jednoduché to je.

Pozor na jeden důležitý detail - protokol z evidenční kontroly platí jen 30 dní. Takže pokud víte, že budete auto přihlašovat třeba za dva měsíce, nemá cenu na kontrolu spěchat. Navíc se vyplatí nejdřív zajít na klasickou technickou a emise, pokud tedy nemáte platnou STK ze zahraničí. Bylo by přece škoda vyhodit peníze za evidenční kontrolu, kdyby pak auto neprošlo technickou.

K samotné kontrole si nezapomeňte vzít všechny originální doklady - technický průkaz a ideálně i COC list, pokud ho máte. Bez těchto dokumentů nemá cenu na STK vůbec jezdit. Auto by mělo být čisté, aby technik viděl všechno, co potřebuje.

Občas se stane, že se najdou nějaké nesrovnalosti. Třeba že barva v techničáku neodpovídá skutečnosti nebo je špatně zapsaný typ karoserie. Není to konec světa, ale bude potřeba to řešit. Proto si radši všechno důkladně překontrolujte ještě doma.

Za evidenční kontrolu zaplatíte většinou mezi tisícovkou a dvěma. Na některých STK se můžete i objednat, což vám ušetří čas v čekárně. Hlavní je, aby protokol z kontroly byl čistý jako lilie - jinak byste si při přihlašování auta pěkně zavařili.

Překlad dokumentů soudním překladatelem

Pro registraci auta ze zahraničí musíte mít všechny doklady přeložené soudním překladatelem do češtiny. Není to jen zbytečná byrokracie - bez těchto překladů vám na úřadě auto prostě nezaregistrují.

Určitě si říkáte, co všechno budete potřebovat. Základem je technický průkaz a kupní smlouva nebo faktura. Každý překlad musí mít kulaté razítko překladatele, jeho podpis a speciální doložku s číslem. Tyhle náležitosti jsou prostě nezbytné.

Možná vás napadne ušetřit a nechat si dokumenty přeložit od kamaráda nebo běžné překladatelské agentury. To ale nebude fungovat. Jedině soudní překladatel může vydat oficiální překlad, který úřady uznají. Je to proto, že osobně ručí za správnost překladu.

Co se týče peněz a času - počítejte s tím, že překlad zabere několik dní. Za jednu stránku zaplatíte obvykle 350 až 500 korun. K tomu si připočtěte poplatek za ověření. Není to málo, ale bez toho to prostě nejde.

Máte-li dokumenty v nějakém méně obvyklém jazyce, začněte s hledáním překladatele co nejdřív. Ne každý překladatel zvládne třeba finštinu nebo rumunštinu. Seznam všech soudních překladatelů najdete na webu Ministerstva spravedlnosti.

Kvalitní překlad je základ úspěchu. Když to odfláknete nebo zkusíte nějakou zkratku, můžete si být jistí, že se vám to vymstí. Budete muset začít znovu a zaplatíte dvakrát.

Někdy budete potřebovat přeložit i další věci - třeba zahraniční technickou kontrolu nebo celní papíry. Proto je fajn nejdřív zajít za překladatelem a probrat s ním, co všechno budete potřebovat. Ušetří vám to spoustu běhání a stresu.

Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla

Dovážíte auto ze zahraničí? Povinné ručení musíte mít ještě před první jízdou po českých silnicích. A to platí i pro cestu na technickou nebo registraci - bez toho se prostě neobejdete.

Přivezli jste si auto třeba z Německa? Super volba, ale pozor na pojistku. Zahraniční pojištění většinou platí jen měsíc nebo dva po překročení hranic. Pak už musíte mít českou pojistku, jinak riskujete pořádný průšvih. A když půjdete registrovat auto, pojistka nesmí být starší než dva týdny - to je docela důležitý detail.

Připravte si všechny papíry od auta, pojišťovna je bude chtít vidět. Technický průkaz je základ, podle něj se určí, kolik budete platit. Starší nebo upravované auto? Počítejte s tím, že pojistka může být dražší než u běžných vozů.

Dovoz auta mimo EU? To je trochu složitější příběh. Na hranicích budete potřebovat speciální přechodné pojištění. Dá se zařídit přímo tam nebo předem - jak vám to líp sedne. Ale jakmile dorazíte domů, honem sjednejte normální český povinko.

Víte, co je minimum? 35 milionů na zdraví a stejně tolik na majetek. Ale upřímně, někdy se vyplatí připlatit si za vyšší krytí. Zvlášť když máte dražší auto nebo plánujete výlety do zahraničí.

A ještě jedna věc - pojistku musíte mít pořád, i když auto zrovna nepoužíváte. Jinak hrozí tučná pokuta a můžete přijít i o registraci. A když auto prodáváte? Nový majitel musí mít svoje pojištění od prvního dne, kdy auto převezme.

Registrace na úřadě a správní poplatky

Dovezli jste si auto ze zahraničí? Bez návštěvy registru vozidel v místě vašeho bydliště se neobejdete. Každý, kdo si přiveze auto zpoza hranic, to zná - hromada papírů, razítek a běhání po úřadech. Pojďme si to společně projít.

Na registr si připravte všechny papíry od auta - technický průkaz ze země původu, doklady o koupi a samozřejmě zelenou kartu. Bez evidenční kontroly to taky nepůjde, tak na ni nezapomeňte. Dovezli jste auto mimo EU? Pak budete potřebovat ještě celní papíry.

Úředníci si všechno pečlivě proklepnou, hlavně VIN kód - ten musí sedět jako ulitý ve všech dokumentech. Připravte si i nějaké peníze. Základní registrace vás vyjde na 800 korun, značky další dvě stovky. Chcete značku na přání? To už je větší zásah do peněženky - rovných 5 tisíc. A nový techničák? Ten je za pětistovku.

Pozor na starší auta! Když nesplňují EURO 3, připlatíte si pěkně na ekologické dani - u EURO 1 až deset tisíc, u EURO 2 pak pět tisíc. Modernější auta už tenhle poplatek neřeší.

Na úřadě můžete strávit půl hodiny, ale taky celý den - záleží, jak moc je narváno a jestli máte všechno správně. Ve větších městech se radši předem objednejte přes internet, ušetříte si nervy v čekárně. A počítejte s tím, že možná budete muset přistavit auto ke kontrole, to když má úředník nějaké pochybnosti.

Nebojte, kontrolují i to, jestli auto není kradené nebo zatížené leasingem někde v cizině. To je vlastně dobře, aspoň budete mít klidné spaní. Celý proces může znít složitě, ale s správně připravenými dokumenty to zvládnete levou zadní.

Přidělení české registrační značky

Dovezli jste si auto ze zahraničí a teď vás čeká jeho registrace? Nejdůležitějším krokem je výměna původních značek za české. Není to žádná věda, ale pár věcí byste měli vědět.

Než se vydáte na úřad, připravte si všechny papíry - bez nich to nepůjde. Budete potřebovat protokol z technické kontroly, doklad o pojištění a dokumenty o původu vozidla. Úředníci to budou chtít vidět jako první věc.

Možná vás zajímá, jak vlastně české značky fungují. Je to jednoduché - sedm znaků, kde první písmeno prozradí, odkud auto je. Pražáci mají áčko, Středočeši esko a Brňáci se poznají podle béčka. Není to vlastně docela chytře vymyšlené?

Máte veterána nebo motorku? Pak pro vás platí speciální pravidla. Veteráni se pyšní zelenými značkami, zatímco motorky mají značky menší, jen s pěti znaky. A když táhnete přívěs, poznáte ho podle žluté barvy značky.

Když už máte značky v ruce, je čas je namontovat. Jedna musí být vpředu, druhá vzadu - a pozor, musí být čisté a čitelné. Jestli se vám značka ztratí nebo ji někdo ukradne, běžte to hned nahlásit na policii. Koneckonců, značky patří státu, ne vám.

S novými značkami dostanete i nový techničák a osvědčení o registraci. Koukněte se, jestli jsou všechny údaje správně - ušetříte si tím pozdější běhání po úřadech.

A je to! Teď můžete legálně brázdit české silnice. Jen nezapomeňte, že každou změnu ohledně značek musíte hlásit. Jezdit s neplatnými značkami? To by se vám mohlo pěkně prodražit.

Kontrola původu vozidla v zahraničí

Dovážíte auto ze zahraničí? Kontrola původu je naprostý základ, bez kterého se neobejdete. Každý z nás slyšel příběhy o tom, jak někdo naletěl na ojetinu ze západu - stočený tachometr, zatajené bouračky nebo dokonce kradené auto. Tomu se dá předejít.

Nejdřív si pořádně proklepněte historii vozu přes CARFAX nebo AutoDNA. Tyhle systémy vám ukážou, kolik majitelů auto mělo, jestli nebouralo a kdy chodilo na servis. Jasně, stojí to nějakou korunu, ale to je pořád míň než koupit zajíce v pytli, ne?

Pozor na finanční závazky - stává se, že auto je třeba ještě na leasing v Německu. To byste pak měli pěkný průšvih. VIN kód musí sedět všude - jak na karoserii, tak v papírech. Když nesedí, radši dejte ruce pryč.

Mrkněte taky do servisní historie přímo u značkových servisů. Když zjistíte, že auto bylo pravidelně hýčkané, máte napůl vyhráno. Naopak, pokud servisní knížka zeje prázdnotou, je to jasný varovný signál.

Speciální kapitolou jsou auta z povodňových oblastí. Takové auto může vypadat na první pohled skvěle, ale za pár měsíců začnou problémy. Proto si radši připlaťte za důkladnou prohlídku u specialisty - ty peníze se vám vrátí.

Nezapomeňte taky zkontrolovat, jestli auto splňuje naše emisní normy. Starší diesely můžou být problém, i když v Německu ještě jezdí. A když vám prodejce tvrdí, že auto nikdy nedělalo taxi? Radši si to ověřte, taxíky mají většinou naježděno víc než kosmická raketa.

Registrace vozidla ze zahraničí je jako cesta časem - nikdy nevíte, kolik dokumentů budete potřebovat a jak dlouho to bude trvat

Radovan Holý

Technický průkaz a osvědčení o registraci

Přivezli jste si auto ze zahraničí? Pojďme si projít, co vás čeká při registraci - bez zbytečných oficialit a přímo k věci.

Na úřadě budete muset odevzdat zahraniční technický průkaz. Je to trochu jako když měníte občanku - starý doklad odevzdáte a dostanete nový, český. Pokud jste pořídili auto někde v EU, máte napůl vyhráno. Dokumenty z unie si úřady mezi sebou rozumí a celý proces je díky tomu mnohem jednodušší.

Nový český techničák bude obsahovat všechno důležité o vašem autě - od rozměrů až po poslední šroubek. Úředníci to musí opsat přesně, však to znáte - jedna chybička a můžete se vracet. Někdy se jim něco nezdá a chtějí další papíry nebo posudky. To se nedá nic dělat, lepší je být připraven.

K velkému techničáku dostanete i ten malý, kterému se oficiálně říká osvědčení o registraci. Ten musíte mít v autě vždycky při sobě - je to první věc, na kterou se vás policista při kontrole zeptá. Velký techničák si radši nechte doma v šuplíku, ať o něj nepřijdete.

S autem mimo EU je to trochu složitější příběh. Většinou budete muset nejdřív na technickou kontrolu a změřit emise. Je to jako když kupujete ojeté auto - chcete mít jistotu, že je všechno v pořádku.

Systém EUCARIS je takový velký policejní počítač, který kontroluje, jestli auto někdo nehledá někde v Evropě. Technici také zkontrolují VIN kód přímo na autě - musí sedět s tím v papírech do posledního písmenka.

Celý proces může zabrat pár dní, někdy i týdny, záleží na tom, jak moc jsou úřady zavalené prací. Hlavně si připravte všechny papíry dopředu - pojištění, evidenční kontrolu a další dokumenty, které úřad požaduje. Ušetříte si tím spoustu běhání.