Vyrobte si větrník z PET lahve: Jednoduchý návod pro každého

Potřebné pomůcky a materiál

Vyrobit si vlastní větrník z pet lahve? To je jednoduchá věc, která oživí každou zahradu! Základem je čistá plastová lahev - nejlépe průhledná nebo světlá, bez škrábanců a pomačkání. Zkušenost říká, že nejlíp se pracuje s lahví od minerálky 1,5 nebo 2 litry.

Do ruky si připravte pořádně ostré nůžky nebo ostrý řezák. Věřte mi, s tupým nářadím se jen natrápíte. A než se pustíte do řezání, hoďte si na ruce pracovní rukavice - bezpečnost především, co říkáte? Pak budete potřebovat nějakou tyč na upevnění - super je obyčejná dřevěná latka asi dva cenťáky silná a metr dlouhá.

K tomu všemu si nachystejte pár vrutů nebo hřebíků. Fajn jsou taky podložky - větrník se pak točí jak po másle. No a určitě se vám bude hodit pořádné lepidlo nebo tavná pistole. To kdybyste potřebovali něco zpevnit nebo ozdobit.

Na značení použijte lihový fix - ten na plastu drží nejlíp. Pravítko se taky šikne, ať máte lopatky pěkně rovné. A jestli chcete, aby větrník vypadal extra parádně, můžete ho nabarvit speciálními barvami na plast nebo polepit reflexní páskou - v noci to pak vypadá fakt efektně!

Nakonec nezapomeňte na pořádné ukotvení. Nikdo přece nechce, aby první pořádný vítr větrník odnesl k sousedům! Stačí kovový držák nebo trubka v zemi. A když dřevěné části natřete lakem nebo barvou proti vlhkosti, vydrží vám větrník radost dělat mnohem dýl.

Odstranění etiket a víčka z lahve

Tak pojďme společně proměnit obyčejnou PET lahev v něco úžasného! První a nejdůležitější krok je pořádně ji vyčistit. Kdo by to byl řekl, že zrovna ty otravné etikety budou dělat největší problémy? Namočte lahev do teplé vody - patnáct dvacet minut udělá divy. Lepidlo změkne a etikety pak půjdou dolů jako po másle.

Znáte to - někdy jsou ty zbytky lepidla pěkně tvrdohlavé. Skvělý trik je použít obyčejný rostlinný olej. Prostě kápnete trochu na problémové místo, chvilku počkáte a pak to jednoduše setřete. Žádná věda!

Teď přichází na řadu víčko a hrdlo lahve. Tady buďte extra opatrní - ty ostré plastové zoubky, co zůstanou po prvním otevření, umí být pěkně zákeřné. Vezměte pilník a všechny ostré hrany opatrně zabruste. Bezpečnost především, že?

Víčko si dobře schovejte, bude hrát v našem projektu důležitou roli. Musí být dokonale čisté, jako nové. Ty otravné nápisy na víčku? Stačí je lehce přejet jemným smirkovým papírem a jsou pryč. A nezapomeňte vyloupnout to gumové těsnění zevnitř - jde to krásně třeba pomocí malého šroubováku.

Na závěr celou lahev umyjte mýdlovou vodou. Je to jako když chcete perfektně umýt auto - žádné fleky nebo mastnota nesmí zůstat. Nechte všechno pořádně uschnout na vzduchu. A pak už můžete začít tvořit váš jedinečný větrník!

Rozstřihnutí PET lahve na proužky

Jak proměnit obyčejnou PET lahev v něco kouzelného? Pojďme si vyrobit větrník, který rozsvítí vaši zahradu!

Začněte s čistou, nejlépe průhlednou PET lahví. Víte, jak krásně se třpytí na slunci? Přesně takový efekt chceme využít. Zbavte ji všech nálepek - můžete použít teplou vodu a trochu octa, to většinou zafunguje na každé lepidlo.

Teď přichází ta zábavnější část. Vezmete ostré nůžky (čím ostřejší, tím lépe) a odříznete vršek a spodek lahve. Představte si, že vytváříte takový malý tunel - asi jako když babička stáčí závin.

Nejdůležitější je spirálovité stříhání. Pamatujete na ty papírové spirály, co jsme vyráběli jako děti? Tohle je podobné, jen trochu náročnější. Udělejte si značky tužkou - asi tak na šířku palce. To vám pomůže udržet stejnou šířku po celé délce.

Klíčem k úspěchu je trpělivost a plynulost. Žádné trhané pohyby - představte si, že kreslíte dlouhou plynulou čáru. Když se vám ruka zatřese, nic se neděje. Každý začátek je těžký, ne?

Proužek nesmí být ani moc tenký, ani moc tlustý. Zkuste si představit šířku běžné tkaničky do bot - to je tak akorát. Když bude příliš tenký, bude se trhat jako papírový řetěz na vánoční stromeček.

Poslední krok je jako kouzlo - jemně natáhněte vzniklou spirálu. Je to jako když protahujete těsto na špagety - musíte cítit, kdy je to akorát. Moc velký tah a praskne vám, moc malý a nebude se točit ve větru.

A máte hotovo! Větrník můžete pověsit na zahradu nebo balkon. Za slunečného dne bude házet duhové odlesky a ve větru se bude točit jako malý kolotoč.

Vytvarování lopatek větrníku

Kdo by si pomyslel, že obyčejná PET lahev může posloužit jako základ pro vlastní větrník? Srdcem celého projektu jsou právě lopatky vyrobené ze spodní části dvoulitrové lahve - ta nabízí perfektní velikost pro zachycení i jemnějšího vánku.

Pamatuju si, jak jsem při prvním pokusu o výrobu lopatek spěchal a výsledek nebyl nic moc. Proto vám rovnou prozradím osvědčený postup: Vezměte si fix a v klidu si načrtněte čtyři svislé čáry po obvodu lahve. Tyhle linky budou vaším vodítkem pro stejnoměrné lopatky. Asi tři centimetry od spodku udělejte vodorovnou čáru - to bude výška vašich lopatek.

Teď přichází ta zábavnější část - tvarování. Opatrně nahřejte plast fénem nebo horkovzdušnou pistolí. Pozor, ať to s teplem nepřeženete! Když ucítíte, že je plast poddajný (podobně jako když necháte lahev dlouho na sluníčku), začněte postupně ohýbat každou lopatku dovnitř. Nejlíp funguje úhel kolem 45 stupňů.

Pro dokonalé lopatky je klíčové, aby byly všechny stejné. Můžete si pomoct třeba kouskem dřeva jako šablonou. Je to jako když pečete koláče - taky chcete, aby byly všechny stejně velké, ne? Po vytvarování nechte plast pořádně vychladnout.

Pro profesionálnější vzhled a bezpečnost zabruste ostré hrany jemným smirkem. Než větrník sestavíte, několikrát ho protočte v ruce - hned poznáte, jestli se točí plynule nebo někde drhne. Malý tip: na vnitřní stranu lopatek můžete nalepit reflexní pásku - nejen že to vypadá efektně, ale větrník bude líp chytat vítr.

Nebojte se experimentovat - každý první pokus nemusí být dokonalý. S trochou trpělivosti vytvoříte větrník, který se bude točit jako perpetuum mobile a ještě poslouží jako originální dekorace na zahradu nebo balkon.

Když máš starou pet lahev, nůžky a trochu času, vytvoříš si větrník, který ti bude dělat radost a zároveň pomůžeš přírodě tím, že recykluješ

Zdislava Nováková

Připevnění větrníku na dřevěnou tyč

Tak se vrhneme na klíčovou fázi našeho domácího projektu - připevnění větrníku z PET lahve na tyč. Budeme k tomu potřebovat vruty, šroubovák nebo vrtačku a pořádnou dřevěnou tyč aspoň 3 centimetry silnou. Nejdřív si pěkně připravíme tyč - vezměte smirkový papír a zbavte ji všech třísek a nerovností. Věřte mi, poctivá příprava se vyplatí, protože tahle tyč bude čelit všem rozmarům počasí.

Pamatujete na ten otvor, co jsme udělali uprostřed větrníku? Teď přijde jeho chvíle. Tohle je fakt důležité - větrník se musí na tyči točit jako po másle, bez jakéhokoli zadrhávání. Když to drhne, nebojte se otvor trochu zvětšit. Pro fajnšmekry mám tip - malé ložisko nebo plastová vložka udělá rotaci mnohem hladší.

Nejlíp se osvědčilo připevnění dvěma vruty do kříže skrz střed větrníku. Ale než začnete šroubovat jak diví, předvrtejte si otvory - plast ani dřevo pak nepraskne. S délkou vrutů to nepřehánějte - tak 2-3 centimetry do dřeva stačí.

Jestli chcete mít jistotu, že vám to vydrží i v lijáku, dejte kolem spojů silikon nebo voděodolné lepidlo. A když to ještě obalíte kouskem gumové hadice nebo izolačky, máte o starost míň.

Větrník musí být na tyči jako podle vodováhy. Když bude nakřivo, bude se točit jak opilý námořník a rychle se opotřebuje. Pořádně ho roztočte a koukejte, jestli se točí pěkně rovně. Kdyby ne, pár malých závaží na lopatkách to spraví.

Nakonec celé dílo natřete něčím proti vodě - lak nebo vodovzdorný nátěr udělá své. A nezapomeňte občas zkontrolovat a dotáhnout vruty, hlavně po pořádné vichřici. To je jako s autem - pravidelná údržba prodlužuje život.

Upevnění středového bodu otáčení

Středový bod otáčení je srdcem našeho domácího větrníku z PET lahve. Bez pořádného upevnění by se nám větrník točil jako po másle - tedy vůbec. Představte si to jako osu kola u bicyklu - musí být pevná, ale zároveň se kolem ní všechno musí točit jako po drátkách.

Nejdřív si seženeme pořádnou kovovou tyč. Ideální je průměr tak 4-5 milimetrů - není to moc, není to málo, prostě akorát. Je to podobné jako když vybíráte špejli na špíz - musí být tak akorát silná, aby udržela všechno pohromadě.

Ten nejdůležitější moment přijde při vytváření středového otvoru. Tady není prostor pro žádné asi tak nějak tady. Musíte trefit přesný střed, jinak se vám větrník bude točit jako tančící medvěd. Rozpálený hřebík nebo tenký šroubovák udělá nejlepší službu - propíchne plast jako máslo.

Aby nám větrník vydržel déle než jen do první větší fujavice, zpevníme otvor podložkami. Jsou to takové malé ochránci našeho otvoru - bez nich by se časem vyštěrbil jako staré džíny na kolenou. Přilepíme je pořádně z obou stran tavnou pistolí nebo kvalitním lepidlem.

Když už máme všechno připravené, přijde na řadu finále - nasazení osy. Je to jako když ladíte struny na kytaře - nesmí být moc volné ani moc utažené. Mezi větrník a matice dáme podložky - fungují jako takové malé polštářky, díky kterým se větrník točí jedna báseň.

Kapka oleje nebo vazelíny pak udělá z našeho větrníku hotového křehoučkého tanečníka. Ale opatrně s tím - nikdo nechce, aby to vypadalo jako když se převrhla plechovka s olejem.

A nezapomeňte na pravidelnou kontrolu. Čas od času mrkněte, jestli se někde něco neuvolnilo nebo nepraská. Je to jako s autem - lepší malá oprava hned než velký průšvih později.

Vytvoření zarážky proti větru

Každý, kdo si někdy vyrobil větrník z PET lahve, určitě ví, jak důležitá je pořádná zarážka proti větru. Bez kvalitního dorazu se vám větrník při prvním pořádném poryvu větru přetočí a je po zábavě.

Víte, co se mi osvědčilo? Kousek staré plastové desky z rozbitého zahradního nábytku nebo kus plechu ze staré plechovky. Hlavně to musí mít aspoň 2-3 milimetry na tloušťku, jinak to nemá cenu. Vyříznete si kus velký asi jako pohlednice, přišroubujete ho k tyči - a máte vystaráno.

No a kam s tím? Ideální je umístit zarážku asi tak 15-20 centimetrů pod lopatky větrníku. Prostě tam, kde bude nejlíp brzdit přetočení. Já to vždycky zkouším různě natáčet a hýbat s tím, dokud to není akorát. A když chcete být za opravdového profíka, nalepte na zarážku kousek staré gumové podložky - větrník pak nebude tak rachotit.

Jasně že to chce občas zkontrolovat, zvlášť když přijde pořádná bouřka. Uvolněné šrouby nebo prasklý plast můžou nadělat pěknou neplechu. Koukněte hlavně na místa, kde zarážka dře o konstrukci - tam se to nejčastěji opotřebuje.

A ještě jedna finta - natřete zarážku voděodolnou barvou. Nejen že to vypadá líp, ale hlavně to vydrží mnohem dýl. Když tomu věnujete trochu péče, může vám takový větrník dělat radost klidně několik sezón.

Umístění a testování větrníku

Tak už máte větrník z PET lahve hotový? Teď přichází ta zábavnější část - najít pro něj to správné místečko, aby se točil jako divý! Nejlepší je umístit ho někam do výšky, kde může vítr pořádně foukat. Třeba na plot, balkón nebo na tyčku v zahradě. Jen pozor na vysoké stromy nebo budovy v okolí - ty by mohly našemu větrnému pomocníkovi bránit v rozletu.

Aby větrník držel jako přibitý i když to venku pořádně fouká, přivažte ho pořádně provázkem nebo drátem. Hlavně se ujistěte, že se může volně točit - nikdo přece nechce větrník, který se zasekává, že?

Než ho necháte napospas všem živlům, vyzkoušejte, jak si poradí s mírným vánkem. Měl by se točit hezky plynule, bez divného drnčení nebo třesení. Když to nebude ono, není nic jednoduššího než trochu poupravit lopatky.

A co s ním v zimě? To je zapeklitá otázka. Mráz a sníh dokážou být pořádně protivné, takže buď větrník na zimu schovejte, nebo mu dopřejte extra péči. Nikdo přece nechce, aby mu zmrzlý větrník upadl na hlavu, že?

Velikost lopatek si můžete pohrát podle toho, jak u vás fouká - velké lopatky se roztočí i při lehkém vánku, malé zase lépe zvládají silnější vítr. Když ho chcete mít venku nastálo, natřete ho nějakým voděodolným lakem - PETka je sice odolná, ale sluníčko ji časem taky dokáže potrápit.

A víte, co je super? Váš větrník může sloužit i jako osobní meteorologická stanice! Podle jeho otáčení poznáte, odkud a jak silně fouká. To se hodí třeba při plánování grilovačky nebo sušení prádla.

Dekorace a barevné úpravy

Pojďme si ukázat, jak proměnit obyčejnou PET lahev v nádherný větrník, který bude ozdobou každé zahrady. Právě dekorování je ta nejzábavnější část, kde můžete popustit uzdu své fantazii.

Parametr	Hodnota
Potřebný materiál	PET lahev, nůžky, špejle
Doba výroby	15-20 minut
Obtížnost výroby	Nízká
Vhodný věk	Od 8 let s dohledem
Životnost	2-3 měsíce venku
Velikost větrníku	15-20 cm

Akrylové barvy jsou skvělým základem - drží jako přibité a můžete s nimi kouzlit. Představte si, jak se na slunci točí váš větrník s duhovými pruhy nebo třeba s originálním geometrickým vzorem. A co teprve, když přidáte trochu třpytek! To pak celá zahrada září jako o Vánocích.

Pro večerní efekt jsou naprosto boží fluorescenční barvy. Když se setmí, váš výtvor se rozzáří jako malý maják. Jen nezapomeňte na pořádný voděodolný lak - počasí umí být pěkně nevyzpytatelné.

Samolepicí fólie jsou další parádní možnost. Jen pozor na bublinky - ty dokážou pěkně potrápit. Holografické fólie vytváří úžasnou světelnou show, když do nich zasvítí slunce.

Chcete něco extra? Zkuste vytvořit zoubkované okraje lopatek. A když přidáte lehké stužky nebo reflexní pásky, větrník dostane úplně nový rozměr. Jen to nepřežeňte s těžkými ozdobami, ať se může vesele točit.

Pro děti je to hotové dobrodružství - mohou si vytvořit větrník plný barvičkek a třeba na něj nalepit své oblíbené zvířátko. A když správně zkombinujete průhledné a neprůhledné části, vytvoříte kouzelnou hru světla a stínů.

Nakonec všechno pořádně zalakujte - byla by škoda, kdyby vaše umělecké dílo zničil první déšť. A pamatujte, že i ten nejkrásnější větrník musí hlavně dobře fungovat. Vždyť není nic lepšího než pozorovat, jak se vaše barevné dílo točí ve větru!

Tipy pro lepší otáčení větrníku

Jak vyrobit super větrník z PET lahve

Srdcem celého větrníku jsou perfektně vyvážené lopatky - musí být jako dvojčata, jinak se vám bude točit jako kulhavý králík. Kolikrát jsem viděl, jak se někdo trápí s křivým větrníkem, protože si nedal práci s přesným vyměřením.

Natočení lopatek je další velká věc. Představte si, že děláte véčko pod úhlem 45 stupňů - přesně tak by měly vaše lopatky chytat vítr. Když to přeženete nebo naopak lopatky necháte moc placaté, váš větrník bude stát jako solný sloup.

Na osu vezměte kovovou tyčku nebo drát asi tak silný jako tužka. Čím hladší, tím líp se bude točit. A nezapomeňte na mazání - kapka vazelíny dělá divy! Je to jako když naolejujete vrzající dveře - najednou je všechno jak po másle.

Spoje musí držet jako přibité. Kdo šetří na lepidle nebo podceňuje tavnou pistoli, ten dvakrát kupuje. Věřte mi, není nic horšího než když vám při prvním pořádném fouknutí uletí půlka větrníku.

Dejte větrník pořádně vysoko, aspoň dva metry nad zem. Jinak bude chytat jen prach a listí místo pořádného větru. Je to jako s anténou - čím výš, tím líp chytá.

S tvarem lopatek si můžete vyhrát. Někdy stačí malá úprava a větrník se točí jako divý. Sám jsem nejlepších výsledků dosáhl s lehce prohnutými lopatkami - vítr po nich krásně klouže.

Na materiál si vemte bytelnou lahev, třeba od minerálky nebo limonády. Tenké lahve od vody se vám zkroutí při prvním silnějším závanu. To je jako stavět dům z papíru - taky by dlouho nevydržel.