Změny DPP 2025: Co nového čeká brigádníky a zaměstnavatele

Zvýšení limitu pro odvod pojistného na 20 000 Kč

Zvýšení limitu pro odvod pojistného na 20 000 Kč patří mezi nejdůležitější změny, které vstoupily v platnost v roce 2025 a týkají se dohod o provedení práce. Tato úprava zasáhne jak firmy, tak lidi, kteří si přivydělávají nebo pracují právě na tento typ smlouvy. Původní hranice 10 000 Kč měsíčně už dlouho neodpovídala realitě – s rostoucími cenami a inflací prostě nestačila pokrýt ani základní potřeby.

Co to vlastně znamená v praxi? Zaměstnavatel nemusí odvádět pojistné na sociální zabezpečení ani zdravotní pojištění z dohod o provedení práce, pokud měsíční výplata nepřesáhne 20 000 Kč. Menší firmy, které často využívají brigádníky na sezónní práce nebo jednorázové projekty, tím výrazně ušetří na administrativě. A co je důležitější – pracující lidé si můžou přijít na víc peněz, protože pokud zůstanou pod limitem, nebudou jim strhávat odvody.

Pozor ale na jednu věc: limit platí pro součet všech odměn z dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele za kalendářní měsíc. Máte u stejné firmy třeba dvě dohody? Odměny se sčítají. Jakmile překročíte těch 20 000 Kč, automaticky se stáváte účastníkem nemocenského pojištění a zaměstnavatel musí odvést pojistné ze všeho – ne jen z částky nad limit.

Tato změna mění i úvahy firem při výběru mezi dohodou o provedení práce a dohodou o pracovní činnosti. Dohoda o provedení práce se nyní stává zajímavější možností pro krátkodobější projekty s vyšší odměnou. Firmy lépe plánují náklady na lidi a můžou pracovat flexibilněji, aniž by je tížily vysoké odvody.

Pro lidi na dohodách je to skvělá příležitost vydělat si víc bez povinných odvodů. Tohle ocení hlavně studenti, důchodci nebo ti, kdo si chtějí něco přilepšit k hlavnímu příjmu. Ale pozor – musíte sledovat, kolik vám za měsíc přijde. Překročíte limit? Hned se mění pravidla a pojistné se musí odvést.

Firmy by měly dávat pozor na správný výpočet odměn a dodržování nového limitu, jinak riskují problémy při kontrolách. Mzdy a personalistika se musí přizpůsobit novým pravidlům a pečlivě sledovat měsíční výplaty každého člověka na dohodě. Větší společnosti s desítkami brigádníků se bez automatizace těchto procesů prostě neobejdou.

Povinné odvody zdravotního a sociálního pojištění nad limit

Rok 2025 přináší změnu, která zasáhne každého, kdo pracuje na dohodu o provedení práce. Odvody na zdravotní a sociální pojištění se nově týkají skutečně všech, kdo si přivydělávají právě touto formou. Možná jste na to zvyklí jinak – dřív byla jasná hranice, nad kterou se odvody platily. Teď se ale pravidla výrazně proměnila.

Od ledna 2025 platí nový limit 4 500 korun hrubého měsíčně. Když tuhle částku překročíte, automaticky začínáte odvádět pojistné. A není to málo – dotkne se to opravdu velkého počtu lidí, kteří si třeba přivydělávají jako brigádníci, pomocníci na akce nebo dělají různé příležitostné práce.

Jak to funguje v praxi? Představte si, že pracujete v restauraci na dohodu a za měsíc vyděláte 5 000 korun. Překročili jste limit, takže najednou musíte odvádět zdravotní i sociální pojištění. A pozor – neplatí se jen z té částky nad limit, ale ze všeho, co jste vydělali. Tohle mnozí nečekají a pak je to překvapí.

Pojďme si to rozepsat konkrétně. Zdravotní pojištění vás vyjde na 13,5 procenta – zaměstnavatel za vás odvede 9 procent, vy sami 4,5 procenta. U sociálního pojištění je to ještě víc: celkem 31,5 procenta, z toho zaměstnavatel platí 24,8 procenta a vám se strhne 6,5 procenta. Ano, je to stejné jako u běžného zaměstnání. Pro firmy to znamená výrazně vyšší náklady.

Jedna dobrá zpráva tu ale je – limit se počítá u každého zaměstnavatele zvlášť. Máte dvě brigády? Každá se posuzuje samostatně. Když u jednoho vyděláte 4 000 a u druhého taky 4 000, jste stále pod limitem u obou a nic neodvádíte. Celkem sice máte 8 000, ale počítá se každá dohoda samostatně.

Pro firmy to znamená pořádnou změnu. Musí sledovat každou korunu, kterou vyplácejí, a hlídat, kdy se blíží ke kritické hranici. Administrativa kolem toho dokáže pěkně potrápit, zvlášť když máte víc brigádníků. Mzdový systém musí být nastavený tak, aby včas upozornil, že se limit blíží, a správně spočítal všechny odvody.

V reálném životě to vypadá tak, že spousta zaměstnavatelů raději drží odměny těsně pod limitem. Vyhnout se tím nejen vyšším nákladům, ale hlavně té extra papírování, hlášení a evidenci. Není divu – překročit limit znamená víc práce i víc peněz.

Nové pravidlo pro výpočet měsíčního příjmu z DPP

Nové pravidlo pro výpočet měsíčního příjmu z DPP – to je asi největší změna, která nás v roce 2025 čeká v oblasti dohod o provedení práce. A věřte, že tahle úprava opravdu zamíchá kartami. Mění totiž úplně všechno, co jsme dosud znali o tom, jak se počítá měsíční příjem z dohody, a má vliv jak na pojistné, tak na daně.

Jak to fungovalo do konce roku 2024? Vlastně docela jednoduše. Měsíční příjem z dohody se počítal tak, že jste prostě sečetli všechno, co vám jeden zaměstnavatel vyplatil za daný měsíc. Měli jste u stejné firmy třeba dvě nebo tři dohody? Příjmy se sečetly a hotovo. Přehledné, srozumitelné. Od ledna 2025 je ale všechno jinak.

Co se vlastně změnilo? Teď musíte příjem z dohody přepočítávat na celý měsíc podle toho, kolik jste skutečně odpracovali. Představte si, že na dohodě odpracujete třeba jen týden v měsíci. Váš příjem se ale přepočítá tak, jako byste pracovali celý měsíc za stejných podmínek. Trochu matoucí, že?

Jak taký výpočet vypadá v praxi? Vezmete částku, kterou jste dostali, vydělíte ji počtem odpracovaných hodin a vynásobíte průměrným měsíčním fondem pracovní doby. A kolik je ten průměrný měsíční fond? Pro rok 2025 to vychází zhruba na sto sedmdesát hodin při běžné čtyřicetihodinové týdenní pracovní době. Tohle číslo se vám bude hodit zapamatovat.

Proč je tahle změna tak podstatná? Hlavně kvůli tomu, že rozhoduje o povinnosti odvádět sociální a zdravotní pojištění. Dřív platilo: nepřesáhli jste limit ve výplatě? Pojistné se neplatí. Teď ale musíte udělat ten přepočet na celý měsíc. A když přepočtený příjem překročí stanovenou hranici, pojistné platit musíte – i když jste reálně dostali míň.

Pro zaměstnavatele to znamená víc práce a víc zodpovědnosti. Každá chyba ve výpočtu může vést k nedoplatkům a pokutám od kontrolních orgánů. Není to legrace. Musíte pečlivě sledovat každou odpracovanou hodinu, vést přesnou evidenci. Administrativa se zkrátka hodně zkomplikovala a mzdoví účetní i personalisté budou mít co dělat.

A co to znamená pro vás, když pracujete na dohodu? Možná vás čeká nepříjemné překvapení. Najednou budete muset platit pojistné i v situacích, kdy by vám to podle starých pravidel nehrozilo. Proto je důležité být v obraze a vědět, jak vám tahle změna může ovlivnit peněženku.

Změny v daňovém zvýhodnění pro zaměstnance na DPP

Dohoda o provedení práce patří mezi nejčastější způsoby zaměstnání v Česku, takže jakékoliv novinky v této oblasti zajímají opravdu hodně lidí – ať už jste zaměstnavatel, nebo si přivydělávíte na dohodu. Co se tedy mění v roce 2025? Především se to týká daní a toho, kolik si skutečně vyděláte.

Pojďme rovnou k podstatě. Mění se limity pro osvobození od daně. Dlouho platilo, že když jste si na dohodě vydělali do 10 tisíc měsíčně, daň jste neplatili. Od letošního roku je to jinak. Konečně se bere v potaz, že všechno zdražuje a životní náklady prostě rostou. Tahle změna pomůže hlavně studentům, důchodcům a všem, kdo si přivydělávají na dohodu vedle svého hlavního zaměstnání nebo studia.

Máte děti? Pak vás bude zajímat další důležitá novinka. Dřív bylo téměř nemožné uplatnit si slevu na děti, když jste pracovali na dohodu. Systém to prostě neumožňoval, i když to nedávalo moc smysl. Teď se to mění a daňové zvýhodnění na děti můžete uplatnit i na DPP – musíte ale vydělat určitou částku a splnit podmínky dané zákonem.

Jak to funguje v praxi? Když váš roční příjem z dohody překročí stanovenou hranici, otevírá se vám možnost uplatnit slevu na děti. Tahle hranice je nastavená tak, aby odpovídala minimálnímu základu pro daně. Jinými slovy – pokud pravidelně vyděláváte slušnější částky na DPP, můžete si snížit daně díky slevě na vyživované děti.

Změny pocítí i zaměstnavatelé. Musí teď pečlivěji evidovat výplaty a správně postupovat při zdanění. Ano, přidává to práci navíc, ale celý systém je díky tomu přehlednější. A co je důležité – zaměstnavatel vás má povinnost informovat o možnostech slev na daních a poskytnout vám potřebné dokumenty k ročnímu zúčtování.

Zajímavá je i snaha sjednotit pravidla pro různé typy smluv. Zákonodárci konečně řeší nespravedlnost, kdy lidé na dohodě byli znevýhodněni oproti těm v běžném pracovním poměru. Tahle změna se netýká jen slev na děti, ale i dalších věcí kolem daní a odvodů na pojištění.

A teď pozor – tohle je zásadní. Nestačí jen čekat, že vám sleva naskočí automaticky. Musíte buď předat příslušné prohlášení zaměstnavateli, nebo si slevu uplatnit sami při podání daňového přiznání na konci roku. Spousta lidí na dohodě o tom ani neví, nebo si myslí, že na ně tahle výhoda nevztahuje. Teď už víte, že ano.

Dohoda o provedení práce prošla v roce 2025 významnými změnami, které přinášejí pracovníkům větší jistotu a zaměstnavatelům jasnější pravidla. Nové limity pro odvody a rozšíření sociálního zabezpečení znamenají posun k férovějšímu systému, který lépe odráží realitu moderního trhu práce.

Radek Novotný

Rozšíření evidence pracovní doby u dohod o provedení práce

Od ledna 2025 se pravidla pro dohody o provedení práce výrazně mění. Největší novinkou? Evidence pracovní doby se stává povinností. A to se týká všech, kdo na tuto formu spolupráce spoléhají.

Dosud to fungovalo tak, že si zaměstnavatel s brigádníkem nebo příležitostným pracovníkem domluvili podmínky a evidence pracovní doby byla spíš výjimkou než pravidlem. Mnohdy stačilo, když se na konci měsíce sečetly hodiny a vyplatila se odměna. To se ale mění. Od nového roku budou muset zaměstnavatelé systematicky zaznamenávat začátek i konec pracovní doby, včetně přestávek.

Proč vlastně tato změna přichází? Jde o implementaci evropské směrnice, která má zajistit lepší ochranu všech pracujících. V praxi se totiž stávalo, že někteří zaměstnavatelé využívali dohody o provedení práce k obcházení zákoníku práce. Nová úprava má zabránit tomu, aby lidé na dohodu byli znevýhodněni oproti klasickým zaměstnancům.

Co to znamená konkrétně? Zaměstnavatel si musí zvolit způsob, jak bude hodiny evidovat. Může jít o tradiční docházkové lístky, excelové tabulky nebo moderní elektronické systémy s čipovými kartami. Forma není až tak podstatná – důležité je, aby evidence byla průkazná a dostupná jak pro zaměstnance, tak pro případnou kontrolu inspekce práce.

Změna se dotkne úplně všech dohod o provedení práce. Pracujete na dohodu jen pár hodin měsíčně? Nevadí, evidence se vede i tak. Pomáháte kamarádovi ve firmě občas o víkendu? I to se musí zaznamenat. Pro menší podnikatele, kteří právě dohody využívají pro příležitostné výpomoci, to může znamenat docela administrativní zátěž navíc.

A pozor – nejde jen o zaznamenávání hodin. Nově se musí respektovat i maximální denní a týdenní pracovní doba. Takže pokud někdo pracuje pro více zaměstnavatelů současně na různé dohody, všichni musí dávat pozor, aby se celková pracovní doba nepřekročila a byl zajištěn odpočinek mezi směnami. Představte si studenta, který má brigádu v obchodě a ještě pomáhá ve skladu – oba zaměstnavatelé by měli vědět o jeho dalších pracovních závazcích.

Důležitá je také transparentnost. Každý pracující na dohodu bude mít právo nahlédnout do evidence svých odpracovaných hodin. Už žádné hádky na konci měsíce o tom, kolik hodin se vlastně odpracovalo. Všechno bude černé na bílém.

Pro zaměstnavatele to samozřejmě znamená určité úpravy. Bude potřeba aktualizovat smlouvy, nastavit systém evidence a vysvětlit lidem, jak to bude fungovat. Kdo povinnost ignoruje, riskuje pokuty od inspekce práce a další právní komplikace.

Možná to na první pohled vypadá jako zbytečná byrokracie navíc. Ve skutečnosti jde ale o krok k férovějšímu zacházení se všemi, kdo pracují – ať už na plný úvazek, nebo jen příležitostně. A to není špatný záměr, že?

Nová pravidla pro kombinaci více dohod u zaměstnavatelů

Rok 2025 mění pravidla hry pro dohody o provedení práce – a tentokrát jde o změny, které si opravdu zaslouží vaši pozornost. Možná vás to přímo ovlivní, ať už přivyděláváte brigádami, nebo naopak zaměstnáváte lidi na dohody.

Jak to fungovalo doposud? Mohli jste si vzít kolik dohod jste chtěli, u koho jste chtěli. Každá mohla mít až 300 hodin ročně a v podstatě nikoho nezajímalo, kolik jich máte celkem. Spousta lidí tohle využívala – někdo si přivydělával k hlavnímu zaměstnání, studenti skládali příjmy z několika míst, zaměstnavatelé zase řešili sezónní špičky nebo krátkodobé projekty. Bylo to jednoduché a flexibilní.

Teď ale přichází zásadní zvrat. Když budete mít u jednoho zaměstnavatele víc dohod najednou, všechny se budou sčítat. Představte si, že máte dvě dohody u stejné firmy – třeba jedna na práci v obchodě a druhá na skladu. Dřív každá mohla mít 300 hodin. Teď už vám těch 300 hodin platí pro obě dohromady. Prostě konec obcházení limitů.

A co odvody na pojistné? Tady je to ještě zajímavější. Všechny vaše příjmy z dohod u jednoho zaměstnavatele se teď sečtou. Překročíte hranici 10 tisíc korun měsíčně? Pojistné se platí automaticky. Dřív se každá dohoda posuzovala zvlášť, teď se díváte na celkový balík. Když si uděláte pár dohod vedle sebe, můžete tu hranici překročit, ani si toho nevšimnete.

Co to znamená pro firmy? Personalisté budou muset víc makat. Nestačí vést evidenci jedné dohody – musíte mít přehled o všech najednou. Kolik hodin už člověk odpracoval? Nesejdeme se náhodou přes limit? Nepřekročili jsme hranici pro odvody? Systémy evidence práce a mezd prostě musí být na špičkové úrovni.

A co když pracujete pro víc firem? Každý zaměstnavatel sice hlídá jen svoje dohody s vámi, ale pozor – celková zodpovědnost může v některých případech dopadnout i na vás. Takže si raději veďte vlastní přehled. Kolik kde děláte, kolik kde vyděláte, jestli náhodou někde nepřekračujete nějaké limity. Lepší mít kontrolu, než se pak divit.

Sankce? Ty budou teď mnohem tvrdší. Chyba v evidenci nebo nedoplatek na pojistném může firmu stát pořádné peníze. Proto je nejvyšší čas proškolit lidi z personalistiky, projít si interní systémy a zkontrolovat, jestli máte všechno nastavené podle nových pravidel.

Zkrátka a dobře – éra volné kombinace dohod končí. Flexibilita zůstává, ale s jasnějšími mantinely a přísnější kontrolou. Ať už jste na straně zaměstnavatele nebo zaměstnance, vyplatí se být v obraze.

Zpřísnění kontrol ze strany inspekce práce a ČSSZ

Změny v dohodách o provedení práce pro rok 2025 přinášejí nejen nové povinnosti pro zaměstnavatele a zaměstnance, ale také výrazně zvýšenou pozornost ze strany kontrolních orgánů. Inspekce práce a Česká správa sociálního zabezpečení už daly jasně najevo, že budou pečlivě sledovat, jak se nová pravidla dodržují. A věřte, že to myslí vážně.

Na co se kontroly zaměří především? Inspektoři práce budou důsledně prověřovat, zda zaměstnavatelé skutečně vedou přesné záznamy o odpracovaných hodinách – což je jedna z největších novinek letošního roku. Představte si, že přijde kontrola a vy nemáte řádně evidované hodiny. Nedostatky v této oblasti vás mohou vyjít pořádně draho, pokuty se totiž mohou vyšplhat až na několik set tisíc korun. Musíte být schopni předložit kompletní dokumentaci – každou odpracovanou hodinu, každou přestávku, celkovou délku pracovní doby. Prostě všechno.

Česká správa sociálního zabezpečení zase nebude zahálet a zaměří se na kontrolu odvodů pojistného. Nově zavedené limity a pravidla pro odvod sociálního a zdravotního pojištění budou pečlivě prověřovány. ČSSZ bude zkoumat, jestli správně vyhodnocujete, kdy dohoda překročí stanovené limity pro vznik povinnosti odvádět pojistné. Zvlášť si posvítí na situace, kdy někdo pracuje u jednoho zaměstnavatele na více dohod najednou nebo kombinuje dohodu s hlavním pracovním poměrem. To jsou totiž často problematické případy.

Další důležitá věc: kontroloři budou pečlivě zkoumat, zda charakter vykonávané práce a rozsah pracovních úkolů odpovídají povaze dohody o provedení práce, nebo jestli se ve skutečnosti nejedná o zastřený pracovní poměr. Tohle už není legrace – některé firmy v minulosti zneužívaly dohody k obcházení zákonných povinností, které přicházejí s klasickým pracovním poměrem. A to už teď prostě neprojde.

Počítejte s tím, že kontroly mohou přijít kdykoli a bez ohlášení. Kontrolní orgány mají právo požadovat veškerou dokumentaci – písemné dohody, evidenční listy pracovní doby, mzdové listy a další související dokumenty. Nedostatečná nebo chybějící dokumentace může vést nejen k finančním sankcím, ale také k nařízení nápravných opatření a v závažných případech i k trestněprávním postihům.

A ještě jedna věc, na kterou si kontroloři posvítí: dodržování maximálního rozsahu práce na dohodu. Budou prověřovat, jestli celkový rozsah práce nepřekračuje zákonné limity a zda má práce skutečně jednorázový nebo dočasný charakter, jak to zákon vyžaduje. Pokud se zjistí nesrovnalosti, můžou dohodu překlasifikovat na pracovní poměr – a to se všemi důsledky, které z toho vyplynou.

Dopad změn na zaměstnavatele a administrativní povinnosti

Změny v oblasti dohod o provedení práce přinášejí v roce 2025 opravdu zásadní dopady na zaměstnavatele. Pokud jste dosud zvyklí na poměrně bezstarostný přístup k DPP, připravte se na to, že se všechno mění. Personální administrativa už nebude tak jednoduchá, jak jste možná byli zvyklí.

Představte si, že máte v týmu několik brigádníků na dohodu. Doteď jste s nimi sepsali smlouvu, zaznamenali si odpracované hodiny v Excelu a hotovo. Teď to ale takhle nepůjde. Evidence pracovní doby vyžaduje daleko větší pozornost – musíte přesně sledovat každou odpracovanou hodinu, kontrolovat limity a mít všechno řádně zdokumentované. Není to jen papírování navíc, ale skutečná povinnost, kterou nelze brát na lehkou váhu.

Možná si říkáte, co to znamená pro vaše stávající dohody? Budete muset projít všechny smlouvy, které máte uzavřené, a zkontrolovat, jestli odpovídají novým pravidlům. To není práce na odpoledne – každá dohoda potřebuje individuální posouzení, někde budete muset vypracovat dodatky, jinde možná rovnou nové smlouvy. A to všechno při běžném provozu firmy.

Vaše personální oddělení nebo účetní čeká pořádná výzva. Budou potřebovat školení, čas na přípravu a hlavně pochopení toho, co se vlastně mění. Nejde jen o formální záležitost – chyby v odvodech pojistného a daní vás můžou přijít draho. Hranice pro povinné odvody se mění, sledování příjmů musí být přesnější. Jedna chybička a máte problém s kontrolou.

Pokud zaměstnáváte víc lidí na dohody, pravděpodobně narazíte na limity vašich současných systémů. Ten Excel nebo starší mzdový program prostě nestačí. Budete muset investovat do modernizace – ať už jde o aktualizaci stávajícího softwaru, nebo přechod na úplně nový systém. Ano, to stojí peníze. Ale víte co? Ještě víc vás můžou stát chyby a pokuty.

Nezapomínejte ani na to, že kontroly ze strany inspekce práce a správy sociálního zabezpečení budou důkladnější. Když k vám přijdou na kontrolu, budete muset všechno prokázat – rychle, přehledně, bez chyb. Není to strašení, je to realita. Firmy, které se na to nepřipraví, můžou narazit na citelné sankce.

Co s tím? Začněte co nejdřív. Projděte si nová pravidla, investujte do školení svých lidí, připravte systémy. Ano, je to práce navíc a stojí to čas i peníze. Ale věřte, že se vám to vyplatí víc než řešení problémů dodatečně.

Přechodné období a lhůty pro adaptaci na změny

Rok 2025 přináší změny, které ovlivní každodenní realitu tisíců lidí pracujících na dohody o provedení práce. Nová pravidla znamenají pro firmy i zaměstnance řadu nových povinností a práv, a klíčem k úspěchu je dobře rozumět tomu, jak celý přechod na nový systém vlastně funguje a kolik času na něj máte.

Tvůrci zákonů dobře vědí, že kdyby všechno platilo ze dne na den, byl by to chaos. Proto do zákona zabudovali systém postupného přechodu na nový režim – nikdo nechce, aby z toho měli problémy slušní zaměstnavatelé ani jejich lidé.

Pokud teď máte ve firmě brigádníky, jejichž hodiny přesahují nové limity, čeká vás důležité období reorganizace. Ministerstvo práce a sociálních věcí vám dává šest měsíců od účinnosti nového zákona, během kterých můžete pokračovat podle starých pravidel. Půl roku – to není moc ani málo, ale právě tak akorát, aby firmy stihly všechny potřebné změny a zároveň se zaměstnanci nedostali do nejistoty.

Co to v praxi znamená? Budete muset projít všechny své dohody a podívat se, které z nich po uplynutí těch šesti měsíců nebudou sedět s novým zákonem. Prakticky to znamená přehodnocení hodinových limitů, způsobu odměňování a rozsahu poskytovaných benefitů u každé smlouvy zvlášť. A samozřejmě musíte lidi včas informovat – není nic horšího než překvapit někoho změnou na poslední chvíli. Můžete jim nabídnout třeba standardní pracovní smlouvu, novou dohodu podle aktuálních pravidel, nebo se korektně rozloučit podle zákoníku práce.

Pozor si dejte na administrativní povinnosti spojené s přechodným obdobím. Musíte si pečlivě zapisovat každý krok – co jste s kým řešili, jaké možnosti jste nabídli, jak se kdo rozhodl. Inspekce práce to bude kontrolovat, a to nejen během přechodného období, ale i potom.

Z pohledu zaměstnanců je těch šest měsíců čas na rozmyšlenou a možná i na vyjednávání o lepších podmínkách. Zákon výslovně chrání zaměstnance před jednostranným zhoršením pracovních podmínek během tohoto období – žádné změny na sílu, všechno musí být dohodou nebo podle řádných výpovědních lhůt. Máte právo vědět, jak vás změny ovlivní, a můžete se poradit třeba v odborech nebo na bezplatných právních poradnách.

Ve výjimečných situacích existuje možnost požádat o prodloužení adaptační lhůty, když vám těch šest měsíců prostě nestačí. Nejde to ale automaticky – musíte mít opravdu dobrý důvod. Typicky to využívají velké firmy se složitou strukturou nebo obory, kde by rychlé změny mohly ohrozit provoz služeb, na které lidé spoléhají.

Sankce za nedodržení nových pravidel pro DPP

Zaměstnavatelé, kteří nedodrží nová pravidla platná pro dohody o provedení práce od roku 2025, se vystavují riziku značných finančních sankcí a dalších postihů. Kontrolní mechanismy ze strany státních orgánů, především České správy sociálního zabezpečení a finančních úřadů, byly výrazně posíleny. Jakékoliv pochybení v oblasti uzavírání a administrace DPP tak může mít pro firmy i individuální podnikatele opravdu vážné důsledky.

Co se stane, když zaměstnavatel nepřihlásí pracovníka na DPP k odvodu pojistného v situaci, kdy je tato povinnost stanovena? Hrozí mu pokuta až do výše 10 milionů korun. Tato sankce se vztahuje zejména na případy, kdy zaměstnavatel vědomě obchází povinnost odvádět sociální a zdravotní pojištění – třeba tím, že formálně rozděluje práci do více dohod nebo úmyslně podhodnocuje výši odměny, aby se vyhnul zákonným limitům. Inspektoráty práce v rámci svých kontrol věnují zvýšenou pozornost právě těmto praktikám, které byly v minulosti poměrně rozšířené.

Další významnou oblastí, kde hrozí sankce, je nedodržení povinnosti vést řádnou evidenci uzavřených dohod o provedení práce. Zaměstnavatelé musí být schopni prokázat nejen samotnou existenci dohody, ale i skutečný rozsah odpracovaných hodin a výši vyplacených odměn. Chybí vám tato dokumentace nebo je neúplná? Můžete dostat pokutu až 300 tisíc korun. Kontrolní orgány navíc mohou v případě pochybností o správnosti vedené evidence požadovat dodatečné doklady a svědecké výpovědi, což znamená pro firmy administrativní i časovou zátěž.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat situacím, kdy zaměstnavatel uzavírá s jedním pracovníkem více dohod současně nebo v krátkých časových intervalech. Pokud kontrolní orgány zjistí, že takové postupy slouží k obcházení zákonných povinností spojených s odvody pojistného, mohou tyto dohody posoudit jako jeden pracovněprávní vztah a doměřit neodvedené pojistné včetně penále a úroků z prodlení. Toto penále může činit až dvacet procent z dlužné částky – při vyšších částkách jde o opravdu značnou finanční zátěž.

Nedodržení minimální mzdy při práci na DPP je dalším častým prohřeškem. Inspektorát práce může uložit pokutu až do výše jednoho milionu korun, pokud zjistí, že odměna za hodinu práce nedosahuje zákonem stanovené výše. Tento požadavek se týká všech dohod o provedení práce bez ohledu na jejich celkový objem nebo délku trvání. Zaměstnavatelé nemohou argumentovat tím, že se jedná o příležitostnou nebo krátkodobou spolupráci – zákon nerozlišuje mezi různými typy DPP z hlediska minimální hodinové sazby.

Problematické jsou také situace, kdy zaměstnavatel vyplácí odměnu v hotovosti bez řádného zdokumentování. Samotná hotovostní platba sice zakázána není, ale absence písemného dokladu o výplatě může být posouzena jako porušení povinností zaměstnavatele a vést k sankci. Kromě toho mohou být takové případy předmětem zájmu finančních úřadů v rámci kontroly dodržování daňových povinností.